Staňte se vědci! TOP projekty, kterých se můžete zúčastnit přes web

Nebo snad lovecký triedr, který zvládal přiblížit oku sotva rozpoznatelné krátery na Měsíci? Nebo jste snad prostě a jednoduše snili o tom, že se stanete velkými objeviteli?

I když máte dětská léta za sebou, dětský sen si splnit můžete, a to s některým z projektů ‘veřejné vědy’.

Díky internetu máme přístup k neuvěřitelnému množství informací ze všech oblastí lidského bádání, stačí si jen vybrat a po večerech se můžete stát biologem nebo fyzikem. Samozřejmě, že ne profesionálním, k tomu je přece jen potřeba strávit poměrně dlouhou dobu na univerzitě. I tak ale můžete přispět profesionální vědě. Ta totiž ‘trpí’ obrovskými objemy dat, na která se nikdo nemá čas koukat, popřípadě prostě nejsou v aktuálním zájmu vědeckých skupin. Obrovské množství informací tak pomalu zapadá v zapomnění, což je škoda. Díky internetu je však možné dát obrovské množství dat on-line a pozvat lidi, které věda zajímá, aby se na výzkumu podíleli přes síť.

SETI: Najděte mimozemský život

Jedny z prvních projektů, které zapojovaly širší veřejnost do vědeckého bádání, byly projekty, které pouze využívaly výpočetní sílu počítače běžného uživatele. K takovým programům patří průkopnické SETI@home, které prohledává data z rádiového dalekohledu Arecibo v Puerto Ricu za účelem detekce mimozemského signálu. Projekt běží od roku 1999 a za tu dobu se do něj zapojilo 2,4 milionů domácích počítačů, které za tu dobu zvládly spočítat ekvivalent dvou milionů let agregovaného výpočetního času (SETI@home je zařazen v Guinessově knize rekordů jako největší výpočet v dějinách lidstva). Prohledávání dat ze SETI je směšně jednoduché. Stačí si stáhnout program ze stránek http://setiathome.berkeley.edu/ (zdarma) a nechat jej běžet na svém počítači. Nemusíte se ničeho bát, program funguje jen ve chvíli, kdy by vám naskočil spořič obrazovky. Takhle místo spořiče bude monitor zobrazovat analýzu dat.

Takto vypadal ‘spořič’ v původní verzi SETI@home classic, která běžela až do roku 2005.

MILKYWAY: Vytvořte model naší galaxie

Na podobném principu jsou založeny i další projekty jako Milkyway@home (http://milkyway.cs.rpi.edu/milkyway/), který analyzuje data z Sloan Digital Sky Survey (SDSS) za účelem vytvoření 3D modelu naší galaxie. Pokud toužíte patřit mezi ty, díky nimž se povede přímá detekce gravitačních vln, zapojte se pro změnu do projektu Einstein@home (http://einstein.phys.uwm.edu/), kde budete svůj počítač propůjčovat pro analýzů dat z laboratoře LIGO (Laser Interferometer Gravitational-wave Observatory). Pokud byste radši vyvíjeli nové technologie a zkoumali subatomární částice, můžete se podílet na rozvoji urychlovače Large Hardon Collider v CERNu (http://lhcathome.web.cern.ch/LHCathome/). Tohle je jen vrcholek ledovce, podobných výpočtů, co si propůjčí výpočetní sílu vašeho počítače je dneska už poměrně hodně. Většina z nich běží na systému BOINC vyvinutém na University of California, Berkeley. Na stránkách projektu (http://boinc.berkeley.edu/) si můžete přímo vybrat projekt z libovolného vědeckého odvětví od biologie po fyziku, který vás zaujme, a po rychlé instalaci programu nechat váš počítač počítat.

ZOONIVERSE: Staňte se vědeckým fotoeditorem

Na druhou stranu existují i projekty ‘občanské vědy’, do kterých se můžete zapojit i interaktivně. Stačí trocha volného času a nadšení pro věc. Projekty se sdružují pod názvem ‘Zooniverse’ (https://www.zooniverse.org/), kde si můžete vybrat, jestli se chcete podílet na výzkumu vesmíru, klimatu, biologie, přírody nebo sociálních věd. Všechny projekty mají společnou filozofii. Vytvoříte si profil a v úvodu se na naučíte klasifikovat vědecké snímky. Nemusíte se bát, že by poslední rozhodnutí záviselo jen na vás. Stejný snímek klasifikuje větší počet lidí a jejich klasifikování se jednoduše průměruje. Ve chvíli, kdy projdete úvodem, už můžete vesele klasifikovat data. Od tvarů galaxií po bouře v Pacifiku.

GALAXY ZOO: Zmapujte tvary galaxií

Pionýrským projektem zooniverse bylo Galaxy ZOO, které nechalo uživatele klasifikovat tvary galaxií z prohlídky SDSS. Projekt vznikl v roce 2007 a jen za první rok se jej účastnilo 150 000 lidí. Měl obrovský úspěch, neboť se díky němu povědlo publikovat několik skutečných vědeckých studií a některé z klasifikovaných galaxií byly natolik zajímavé, že podnítily vědce k jejich dalšímu studiu na špičkových dalekohledech, jakými jsou Gemini v Chile, William Herschel Telescope na Kanárských ostrovech, rentgenová družice XMM-Newton, gama družice Swift nebo Hubbleův vesmírný dalekohled.

Mezi nejznámější objekty detekované v Galaxy ZOO patří tzv. ‘Hanny’s Voorwerp’ (holandsky Hannyin objekt), což je prapodivný útvar nacházející se blízko galaxie IC 2497.

O autorce: Jana Poledniková (*1987) vystudovala obecnou fyziku a astrofyziku na Masarykově univerzitě v Brně. Doktorské studium tráví na Instituto de Astrofysica de Canarias na Tenerife, kde se snaží proniknout do tajů vzdálených supermasivních černých děr. Kromě pracovního studia se věnuje spoluorganizaci Fyzikálního korespondenčního semináře (FYKOS) pro nadané středoškoláky. Byl objeven holandskou učitelkou Hanny van Arkel a dodnes není úplně jasné, o co se jedná. Jedna z hypotéz mluví o tom, že se jedná o zbytek malé galaxie, která se nacházela v paprsku energetického záření z kvazaru, který ji doslova rozmetal. Žádný kvazar ale není přítomen na dalších snímcích, takže se předpokládá, že jeho aktivita jednoduše vyhasla. Objev naprosto neznámého objektu ukázal obrovský potenciál, jaký mají projekty občanské vědy.

Takže pokud se nudíte o deštivém večeru, stačí si jen vybrat projekt a můžete dělat vědu. Nikdy nevíte, jestli vás nepotká podobné štěstí jako Hanny van Arkel a nestanete se skutečnými objeviteli!