Revoluční záchrana srdce je tady. A mají v tom ruce čeští vědci!

Děti s vrozenou poruchou srdečního rytmu by v budoucnu nemusely už mít kardiostimulátor, aby jejich srdce fungovalo správně.

Vědci z anatomického ústavu první lékařské fakulty Univerzity Karlovy zkoumají, zda a jak by se daly v srdci nahradit nefunkční buňky, které jeho chod řídí, sdělil šéf výzkumného týmu profesor David Sedmera. Poruchu srdečního rytmu má jedno dítě z 10 000. Zatímco dospělému vydrží kardiostimulátor i deset let, dětem se kvůli růstu musí měnit častěji, což je spojeno s řadou rizik.

"Korekce poruch srdečního rytmu zásahem do fungování přirozených buněk představuje obrovskou výhodu proti technickým prostředkům, jež nejsou tělu vlastní," řekl děkan první lékařské fakulty profesor Aleksi Šedo. Sedmera uvedl, že řadu poznatků už zveřejnili v renomovaných vědeckých časopisech. "K realizaci samotné však zbývá ještě dlouhá cesta," upozornil.

Srdce má kromě svalových vláken umožňujících pumpování krve speciální tkáň pro tvorbu a přenos elektrických vzruchů. Tyto svalové buňky jsou v horní části pravé srdeční síně. Když jich je málo či jsou oslabeny, srdce nedostává impulsy a rytmicky se nestahuje. Výzkum zjišťuje, které buňky a za jakých okolností srdeční činnost řídí a zda by se daly nahradit.

Páka na srdce

"Když budeme znát přesnou odpověď na tyto otázky, mohli bychom biologickou cestou ovlivnit aktivaci nemocného srdce tak, aby se jeho funkce zlepšila. V konečném důsledku by to znamenalo, že by dítě s vrozenou závažnou poruchou rytmu nepotřebovalo kardiostimulátor. Kvalita jeho života by výrazně stoupla," shrnul Sedmera.

S kardiostimulátorem je spojena řada rizik – děti nemohou sportovat, musejí se vyhýbat magnetickému poli a při sebemenším lékařském zákroku, například při trhání zubů, musejí brát preventivně antibiotika. Opakované výměny přístroje tělo zatěžují, stoupá i riziko infekce.

Vědci zkoumají fyzikální pochody na srdcích kuřecích a myších zárodků. Nabarví je a pozorují pod mikroskopem. Pohyb elektrické vlny sleduje videokamera, která zaznamená tisíc i víc obrázků za sekundu. "Z videozáznamu se zjistí, která část srdce je aktivována, a to s přesností na jednu milisekundu," řekl Sedmera.

U zdravého člověka tepe srdce 60 až 90krát za minutu. Příznakem arytmie bývá bušení srdce, pocit vynechávání rytmu, nepravidelný tep, slabost. Pacient může omdlít, hrozí srdeční selhání, jež v nejtěžších případech vede k zástavě oběhu a smrti.

ČTK