Oční implantát vrátí lidem zrak. K dispozici bude už za pár týdnů!

Zcela vyléčit slepotu sice věda ještě neumí, mílovými kroky se však blížíme k řešení. Důkazem je i nový oční implantát Argus II, který má pomoci lidem s degenerativním onemocněním sítnice jménem retinitis pegmentosa. Jak blízko jsme však skutečně době, kdy technologie navždy zamezí všem formám slepoty?

Touha po zraku

Lidstvo toužilo po možnosti vrátit smysly postiženým doslova od nepaměti, navzdory tomu se první skutečné zářezy začaly objevovat až ve druhé polovině 20. století. Sluch v nich má náskok – první přímé naslouchátko, stimulující akustický nerv pomocí elektrody, se objevilo už v roce 1950. Dnes přitom ušní, tzv. kochleární implantáty dosahují vysoké úrovně ve vracení sluchu lidem s trvalým poškozením – třebas tomuto dvouletému chlapci, který díky implantátu začal poprvé v životě slyšet...

Na zrakový ekvivalent objevu bylo třeba počkat do roku 1967, kdy doktoři Brindley a Lewin poprvé dokázali úspěšně stimulovat týlní okcipitální lalok pomocí elektrických impulsů a tak vrátit pacientům zrakové vjemy. Jenom stříkat elektřinu do mozku však nestačí, a v řadě případů je to i zbytečně složité – více než polovina nemocí vedoucí ke slepotě je způsobena poškozením rohovky, je tak rovněž možné stimulovat pouze ji. Právě o to se Argus II snaží.

V současné verzi v zásadě obsahuje dvě části, implantát rohovky a vnější systém připomínající brýle s miniaturní kamerou a procesorem, nikoliv nepodobné systémům jako je Google Glass. Nahrané obrazy pak zařízení předává skrze 60 elektrod do optického nervu, díky čemuž subjekt může jasně vidět – někdy i na dostatečné úrovni ke čtení většího písma. V březnu 2011 začaly klinické testy na 32 lidech, při nichž se mimo jiné zajistila bezpečnost užívání. Na implantátu pracuje kalifornská společnost Second Sight s podporou amerického ministerstva energetiky, má se přitom jednat o první krok k výrazně efektivnějším nástrojům.

Dlouhá cesta k cíli

Zařízení bylo schváleno i v Evropě, ve Spojených státech má být k dispozici do konce roku 2013. O jeho současné verzi nelze říct, že by náprava zraku dosahovala zázračné úrovně, lidé s implantátem jsou, co se týče kvality zraku, na úrovni úrovně 20/1260, což znamená, že člověk s implantátem vidí na vzdálenost šest metrů takovou úroveň detailů, jakou zdravé oko rozezná skoro ze 400 metrů. Jenom pro představu, za zdravý zrak se považuje úroveň 20/20. A někteří pacienti během klinických testů měli problém vidět vůbec cokoliv.

Přesto jde o nemalý pokrok – Argus II je vůbec první implantát oka, který prošel regulačním sítem klinických testů. V budoucnu hodlá Second Sight rozšířit jak kvalitu zobrazování, tak i "počet zákazníků". To první zajistí postupné zlepšování softwaru stávající verze. Výraznější skok pak bude znamenat chystaný Argus III, který by měl obsahovat čtyřikrát vyšší počet elektrod, a tak by mnohem efektivněji stimuloval oko. V dohledné budoucnosti se rovněž zvažuje úprava zařízení pro další oční vady, včetně těch souvisejících se stárnutím.

Každé oko jiné? U zvířat normálka!

"Z technické perspektivy už můžeme vyléčit všechny formy slepoty. Máme, co potřebujeme. Budeme však muset dořešit klinická rizika," vyjádřil se ke „svazujícím testům“ jeden z výzkumníků ze Second Sight. Chtělo by se rovněž dodat, že pro řadu pacientů bude rapidní pokrok v možnostech navrátit zrak jen jednou stranou mince – pro skutečné rozšíření bude také třeba, aby klesala i cena, v současném stavu totiž Argus II vyjde na necelé dva miliony korun.

Ladislav Loukota