Lidstvo je na dalších 30 let v bezpečí. Proč? Díky novému objevu amerických biologů

Jedním z největších rizik pro člověka je odolnost mikrobů vůči antibiotikům. Podle řady expertů se lidstvo ve 21. století s ničím horším nesetká. Ale teď se zdá, že nejméně dalších 30 let tento problém nenastane, a pokud se potvrdí další novinky, možná ani další stovky let…

Poslední zprávy o antibiotikách byly víc než alarmující: Při léčbě bakteriálních infekcí přestávají zabírat i velmi silná antibiotika, která jsou při některých závažných onemocněních považována za "lék poslední záchrany". Uvedla to v polovině roku 2014 ve své nové zprávě Světová zdravotnická organizace. Co by to znamenalo?

Vrátili bychom se v podstatě do středověku – brzy by se zase začalo umírat při banálních lékařských zákrocích, jako je vytržený zub nebo odstraňování slepého střeva. Tam všude antibiotika pomáhají, a kdyby se bakterie opravdu přizpůsobily, byly by následky pro stovky milionů lidí zcela tragické. Americký ekonom Jim O’Neill v prosinci 2014 poprvé předpověděl, kolika lidí by se to dotklo: z jeho zprávy vyplývá, že do roku 2050 by kvůli rezistenci vůči antibiotikům mohlo zemřít na celém světě 300 milionů lidí – a stejně brutální vliv by to mělo mít i na světovou ekonomiku. HDP celé planety by kvůli tomu klesla o půl procenta do roku 2020 a dokonce o 1,4 procenta do roku 2050.

Dobré zprávy vespolek!

Naštěstí se 7. ledna 2015 objevila zpráva amerických vědců, kteří potvrdili objev nového druhu antibiotik, která jsou nesmírně účinná i vůči těm nejodolnějším bakteriím. A především tyto nově objevené látky fungují na principech, vůči nim si bakterie jen velmi obtížně získají rezistenci.

Nové antibiotikum se jmenuje teixobactin a je to dokonalý zabiják bakterií. Tajemství jeho úspěchu se ukrývá v jeho schopnosti blokovat mikrobům stavění buněčných zdí. Při pokusech se ukázalo, že antibiotika zabila 100 procent všech mikrobů – nezbyl tedy jediný, který by toto setkání přežil a mohl si později vyvinout odolnost. Zdá se, že vědci, konkrétně Tanja Schneiderová z německého Bonnu, nalezli Achilovu patu mikrobů. „Přizpůsobit se něčemu takovému by vyžadovalo od bakterií příliš velké množství energie – je nepravděpodobné, že by si kdy dokázaly vytvořit rezistenci právě vůči tomuto typu útoku,“ řekla objevitelka britskému Guardianu.

Podle odhadů jiných, skeptičtějších expertů, si bakterie budou schopné odolnost vyvinout, ale potrvá jim to delší dobu – nejméně 30 let.

Nové antibiotikum je pozoruhodné ve více aspektech: nejenže ničí spolehlivě 100 procent mikrobů, ale současně nemá žádné vedlejší účinky! Čím to? Na rozdíl od drtivé většiny starších antibiotik, která se získávají z bakterií nebo hub, teixobactin pochází z hmyzu. Vědci je odhalili pomocí úplně nové (a přitom snadno použitelné) metody – nabízí se tedy naděje, že stejným způsobem se povede získat další antibiotika, která zabírají i proti bakteriím, vůči jejichž typu je teixobactin neúčinný.

Testy zatím probíhají jen na myších, a to za nejpřísnějších bezpečnostních opatření. Do dvou let by však mohly proběhnout i zkoušky na lidech a pak by se mohla nová antibiotika začít snad i prodávat…