Konečně víme, proč právě v Evropě máme tak rádi psy!

Bílý šedý vlk

Pes je prý nejlepší přítel člověka. Víme, jak dlouho, a teď už i víme, kde k tomu došlo.

Podle poslední studie je pes „domácí“ Evropan. Genetikové, paleozoologové, kynologové i čtenáři populárně vědeckých magazínů se čas od času přeli o to, kde a kdy došlo k domestikaci. Podle psí DNA se vědci shodli na tom, že k domestikaci našeho nejvěrnějšího zvířecího souputníka došlo před 15 000 lety ve východní Asii.

Ovšem věda, na rozdíl od víry, je založena na neustálém zpřesňování dat a „opravování“ daných „pravd“. Poslední nálezy psích kostí jsou staré 30 000 let. A část z nich nepochází z Asie, jak by podle dřívějších genetických analýz měly, ale z Evropy. Jiné vzorky spatřily světlo světa na Sibiři, která přiznejme, k Asii patří. „Podle nové studie Roberta Wayneho z Kalifornské univerzity v Los Angeles by nakonec vítězem měla být Evropa.

"Vědci analyzovali celkem 18 pravěkých mitochondriálních genomů, 10 z fosilií typu vlk a 8 typu pes a následně je porovnali se 77 moderními psy, 49 vlky a 4 kojoty,“ píše Stanislav Mihulka v časopise Vesmír. "Domácí psi se vyvinuli ze skupiny vlků, kteří přišli do styku s evropskými lovci a sběrači v době před 18 800 až 32 100 lety," upřesňuje Ed Yang v materiálu vycházejícím ze jmenované studie. Část vědců se domnívala, že se první psi k člověku „přidružili“ díky tomu, že nacházeli potravu na prvních lidských skládkách, kde se mimo jiné vyskytovalo velké množství kostí. K tomu mělo dojít před zhruba 10 000 lety. Jiní vědci argumentovali již zmiňovanými fragmenty DNA, jejich analýza udávala směr východní Asie.

Situaci komplikuje fakt, že původní populace psů, kteří se vyvinuli z divokých evropských vlků, zřejmě zcela vyhynula. Nicméně závěry hovoří jasně – nejstarší kosti a jejich moderní analýza dokazují, že ke vzájemné spolupráci člověka a psa došlo na našem kontinentu. Ovšem dost možná, že věda ještě neřekla své poslední slovo. Gregor Larson z Durham University ve Velké Británii varuje, že další výzkumy ještě mohou otázku domestikace psů posunout dál.

„Víme, že prasata zdomácněla nezávisle na sobě v Číně a Turecku, takže nelze jednoznačně tvrdit, že k domestikaci psů muselo dojít jen v jednom místě," tvrdí G. Larson. Jak vidno, věda míní a vědění mění. Ale ať už se psi přidružili k člověku kdekoli a z jakýchkoli důvodů, získali si jeho duši extrémně silně. Lidé utrácejí za krmení pro psy miliardy dolarů ročně a podobné částky putují do pokladen prodejen psí kosmetiky, hraček a kapes veterinářů. Ano, pes si nás dokonale ochočil.

Text: Topi Pigula