VIDEO: Vosa hrabalka je nejlepší přítel arachnofoba!

Na druhou stranu je pravda, že dnes je už tato silná emoce zbytečná; nebezpeční pavouci už v našich krajích nežijí. Stále však cítíme obavy, zejména z pavouků velkých. Těmi největšími obry jsou v přírodě sklípkani – obrem mezi nimi je sklípkan největší s 30 centimetry. Možná vám však dodá naději, že v přírodě existují Davidové, kteří se s těmi Goliáši dokážou poprat a zvítězit.

Jde o nenápadné vosy hrabalky: na první pohled tuctový a docela křehký hmyz tají schopnosti jednoho z nejlepších predátorů planety. Přestože jsou sklípkani sami skvělými lovci a navíc ovládají mnoho rafinovaných obranných technik, nemají proti hrabalkám téměř nikdy šanci. Nevěříte? Podívejte se na video typického souboje a pak čtěte dál:

Hrabalek existuje obrovské množství – je v Česku a na Slovensku máme přes 100 druhů, na celé planetě jich najdeme asi 5000 druhů! Většinou jde o specializované lovce, kteří se živí právě především pavouky, přičemž na velikosti kořisti jim vůbec nezáleží.

Dokonale totiž znají anatomii svých nepřátel a svým dlouhým žihadlem jim dokážou zasazovat zcela přesné rány. Míří vždy neomylně na nervová centra sklípkana; stačí tak pouze několik bodnutí a svou kořist paralyzují.

Teprve potom ale nastává to opravdové peklo – tedy alespoň pro pavouka. Hrabalka ho totiž nezabije, ale využije ho pro své potomky, jako potravu. Klade do jeho těla svá vajíčka; potřebuje k tomu však klidné místo, kde by její potomstvo nikdo neohrozil. Nejčastěji tak drze použije pavoukovu podzemní noru, kam sklípkana zatáhne. Když má problém s velikostí jeho těla, prostě mu ukousne nohy, stačí jí jen trup.

Paralyzovaný pavouk pak zažívá něco, co by věřící člověk nazval plameny pekelnými. Sice žije, ale cítí, jak se mu v těle probouzejí larvy hrabalky, které pak jeho bílkoviny využívají k vlastnímu růstu. Jinými slovy: je sežrán zaživa…