Jedno z největších tajemství lidské řeči bylo odhaleno!
Už nějakou dobu se ví, že děti se učí mateřský jazyk již v děloze své matky. Právě jazyky, které vnímají ještě nenarozené, se pak nejsnadněji v dospívání učí a používají je jako jazyk mateřský.
Ale co se stane, když je pak dítě adoptováno do rodiny, která mluví jinou řečí? A právě na tuto otázku teď našli lingvisté odpověď. Mozek plodu v děloze si totiž prokazatelně slova a gramatiku, které vnímá, dokáže nějak uložit – a tato dovednost se z něj nikdy nevymaže!
Popsala to Lara Pierce z McGillovy univerzity ve studii vydané v odborném časopise PNAS. Studovala tento fenomén na skupině 48 dívek ve věku 9-17 let, které pocházely ze tří skupin. První mluvila pouze francouzsky, druhá se narodila v Číně, ale pak byla adoptována do Francie, kde pak vyrůstala jen ve frankofonním prostředí, a třetí skupina byly dívky, jež vyrůstaly v prostředí čínsko-francouzském.
"Víme, že dětský mozek si vytváří spojení pro jazyk, který vnímá ještě před narozením, ale zajímalo nás, jestli tato spojení přetrvávají, i když už dítě danou řeč neslýchá,“ vysvětlila Piercová. Všechny děti byly sledovány pomocí magnetické rezonance a pak jim vědci pouštěli čínštinu. Přitom sledovali, jaké oblasti se v mozku aktivují.
Mozek je nekonečný
Výsledek byl překvapivý: u skupiny adoptovaných se aktivovaly stejné oblasti a podobně silně jako u dětí z bilingvních rodin. A to přesto, že tyto děti neslyšely čínštinu v průměru 12 let! Mozek si prostě zvuky zaslechnuté v raném mládí ukládá a nezapomíná je – i když děti už jazyk nerozpoznávají, stejně ho jejich mozek rozezná. Jen pro pořádek: kontrolní skupině pouze francouzštině vystavených dětí se výše zmíněné oblasti mozku při skenování vůbec neaktivovaly…
Tyto výsledky jazykovědce překvapily: extrémní schopnost mladého dětského mozku zapisovat si jazyky znali, ale to, jak dlouho je udrží, je zatím nevysvětlitelné. Současně to vrhá jiné světlo nejen na paměť a její limity ale také na další zatím ještě jen hypotetické možnosti ve výuce jazyků.