Ekosystém Antarktidy je založený na mrtvých tuleních, popsali čeští vědci

Výzkum vědců na Mendelově polární stanici, kterou v Antarktidě provozuje brněnská Masarykova univerzita, se letos více zaměřil na to, jak tamní ekosystém ovlivňují rozkládající se těla tuleňů. Ukazuje se, že jsou významným lokálním zdrojem živin pro růst a další rozvoj vegetace, například v podobě sinic a řas. ČTK to řekl člen expedice Miloš Barták z Ústavu experimentální biologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

Stanice leží na Ostrově Jamese Rosse u Antarktického poloostrova. Masarykova univerzita ji provozuje už deset let. Vědci ji navštěvují jen v zimě, kdy jsou na jihu nejpříznivější klimatické podmínky, protože tam panuje tzv. antarktické léto. Zabývají se klimatickými změnami, globálním oteplováním i antarktickými oázami, což jsou místa, na nichž vznikl po ústupu ledovců život v podobě řas, sinic, mechů a lišejníků. Ukazuje se, že mrtvá těla tuleňů významným způsobem také napomáhají růstu vegetace.

Tuleni jsou v této oblasti na vrcholu potravního řetězce. Na Ostrově Jamese Rosse lze najít až 300 jejich mrtvých těl. V době, kdy moře na jedné straně pokryje ledový příkrov, se jej pokoušejí přeplazit a dostat na druhou stranu, kde led není. Překonávají při tom až dvousetmetrové převýšení a některé kusy uhynou. "Lze sledovat, že kolem těchto těl vznikají kolonie řas a sinic, které z nich pro svůj růst berou živiny," uvedl Barták. V okolí stanice umístil v uplynulých letech několik miniaturních skleníčků s otevřeným vrcholem, v nichž je teplota asi o 1,5 stupně vyšší než v okolním prostředí. Ukazuje se, že tento teplotní rozdíl výrazně napomáhá růstu vegetace.

Z dlouhodobých výzkumů vyplývá, že v Antarktidě se průměrná teplota zvýšila za uplynulých 50 let asi o 2,5 stupně Celsia. Pokud bude tento trend pokračovat, je podle vědců otázkou, jak na to zareagují oblasti, v nichž je vegetace.

Patnáctičlenný tým vědců se v Antarktidě pustil i do nových výzkumných projektů. V jednom z nich lékaři podle rozborů krve a moči členů expedice zjišťují, jak pobyt v těchto podmínkách ovlivňuje lidský organismus. Další projekt se zabývá tím, jak rychle v Antarktidě stárnou plasty.

Vědci u stanice měřili i úroveň radioaktivního gama záření. Výsledky tohoto výzkumu by měly prozradit více o mechanismu šíření radiace na Zemi a ohrožení Antarktidy například zářením z havárie v japonské jaderné elektrárně Fukušima.

Období od prosince do března je určené pro pobyt na stanici. Pak se tým vědců vrací do ČR a ve výzkumu pokračuje v laboratořích, kde vyhodnocuje odebrané vzorky.

ČTK