Dítě bez matky? Vypadá to, že lidstvo trumflo Boha. Otázkou je, zdali jde o posun vpřed

Vajíčko má jednu sadu chromozomů, spermie druhou. Teprve jejich zkompletováním se mohou buňky budoucího človíčka začít dělit, vyvíjet v jednotlivé orgány a embryo začne růst.

Ženské vajíčko? A na co?

Ovšem co když druhou sadu chromozomů vezmeme odjinud? V laboratoři odzkoušená teorie zní logicky: vezmeme jednu sadu chromozomů z jakékoli tělní buňky, tu spojíme s druhou sadu chromozomů… a obejdeme vajíčko. Přesně to se podařilo výzkumnému týmu z britské the University of Bath.

„Naše práce jde proti dogmatu, které nastavili ranní embryologové, když okolo roku 1827 poprvé objevili savčí vajíčka a o 50 let později popsali proces oplodnění. Dospěli k závěru, že k narození savce může vést jen spojení vajíčka se spermií,“ okomentoval novinku dr. Tony Perry, univerzitní embryolog.

Funguje to

„Touto technikou už byly již vytvořeny tři generace myší a jsou fit a zdravé. Nyní vědci plánují vyzkoušet teorii pomocí kožních buněk,“ vysvětluje Sarah Knapton, vědecká editorka britského deníku The Telegraph. Dnes už je jasné, že takto vzniklé myši se dokážou dál reprodukovat a šířit do světa své geny.

Profesor Robin Lovell-Badge, vedoucí skupiny z The Francis Crick Institute k nastalé situaci řekl: "Nejsem překvapen, že autoři výzkumu jsou nadšeni. Myslím, že jde o velmi zajímavou studii a technicky velmi husarský kousek.“

Samozřejmě se vzápětí po zveřejnění úspěšného pokusu v prestižním Nature Communications objevila řada negativních příspěvků požadující okamžitý zákaz pokusů. Lidstvo si podle nich „opět“ hraje na Boha a snaží se porušit nebo obejít přírodní zákony. Jaký má tento směr výzkumu praktické využití? Pomineme-li absurdní svět bez mužů či žen, jak ho trefně vystihla polská komedie Sexmise z roku 1983, tak může vést například k záchraně kriticky ohrožených druhů, které se „nechtějí“ v zajetí rozmnožovat. Jiné využití je „získání“ vlastních potomků pro gay či lesbické páry. Jedná se o malý krok pro lidstvo. Jenže právě z takovýchto malých kroků posouvající vědu vzniká pochod vpřed.

text: Topi Pigula