Virtuální modelky dobývají svět! Co jejich příchod značí?

Tentokrát nebudeme strašit umělou inteligencí, která nás v pravidelných intervalech děsí víc a víc prostřednictvím toho, co všechno dokáže. Za nynějším pokrokem jsou však pouze lidé, jež vytvořili skutečně znepokojivý trend – virtuální modelky žijící dokonalé životy až na drobný problém, že ve skutečnosti živé vůbec nejsou. Co z toho vznikne?

Virtuální modelky útočí

Modelka Lil Miquela na Instagramu prezentuje svůj fantastický život plný krásných momentů, zároveň prezentuje i své názory na společenské otázky a nedávno dokonce pronikla i do hudebního průmyslu, když vydala svou první píseň. Během letošního roku se přehoupla přes magickou hranici milionu sledujících a dosažení této mety devatenáctileté dívce nepřekazil ani jinak poměrně limitující fakt, že ve skutečnosti neexistuje.

Jedná se totiž o umělecký projekt dvojice zámořských designérů, kteří před dvěma lety vytvořili virtuální postavu, jež nyní komunikuje se světem. A svět tuto figuru vzal vážně, řada prestižních titulů s ní navázala spolupráci a známý časopis Time ji před pár měsíci dokonce vybral mezi nejvlivnější osobnosti internetu. Lil Miquela tak prošlapala cestu dalším podobným výtvorům, nejvýrazněji zatím asi africké modelce Shudu Gram. Aby toho nebylo málo, už stihla vzniknout i virtuální modelingová agentura, jež je schopná své "dívky" zcela přizpůsobit požadavkům klienta. Rázem se dostáváme do poněkud děsivé vize budoucnosti.

Kdeže umělá inteligence!

S krásou a vizualitou totiž začíná být nakládáno jako s komoditou bez jakýchkoli dalších rozměrů, s nimiž bylo doposud nutno počítat. I dívky pracující jako modelky si totiž mohly postavit hlavu a přemýšlet samy za sebe; digitální modelky ale bez odmlouvání poslouží těm značkám, jež zaplatí, a mohou se tak stát hlásnými troubami v podstatě čehokoli. Nemluvě o kultu nerealistické krásy, která tak může zajít ještě mnohem dále, než kde už je teď; a všichni víme, jak byl dosud svět modelingu kritizován právě za vytváření absurdních představ o tom, jak by ženy a muži měli vypadat.

Nejspíše se jedná o přirozený pokrok spjatý s virtuálním prostorem – ve světě, kde se rozdíl mezi faktem a názorem, pravdou a lží stírá, už nejspíš není podstatné ani to, zdali se za vámi sledovanou tváří skrývá skutečná lidská bytost. Nakonec se tak možná nemusíme ani tolik obávat dílčích pokroků v umělé inteligenci, jež (aspoň zatím) stále slouží lidem, jako spíše samotných lidí a jejich nedomyšleného postupování za myslitelné hranice…

Text: MS