Vědci našli klíč ke stárnutí. Věří, že by mohl odemknout dveře k mnohem delšímu životu

Dánští biologové identifikovali klíčový faktor, který by mohl prodloužit lidské životy. Při studii na myších a tasemnicích zjistili, že pokud se jim přidá chemikálie jménem koeonzym NAD+, pak u nich stárnutí nastává významně pomaleji.

Nejde o to užít si stáří, ale užít si život

Nejde ale jen o pouhé prodloužení života se všemi nedostatky a neduhy, které přináší stáří – tento koenzym u testovaných živočichů také oddaloval příchod všech symptomů, které máme se stářím spojené.Vědci věří, že pokud by se podařilo efekty této léčby napodobit také u lidí (a zřejmě by tomu nemělo nic bránit), pak by to mohlo přinejmenším pomoci předcházet chorobám, jako je Alzheimerova a Parkinsonova nemoc.

Čas zastavit nejde, stárnutí ano

Studie vznikla ve spolupráci dvou institucí: od vědců z kodaňského Centra pro zdravé stárnutí a z amerického American National Institute for Health. Tito vědci zkoumaly efekt léčby na zvířatech narozených s nemocí nazývanou ataxia telangiectasia (A-T). Jde o dědičné onemocnění, komplexní syndrom s neurologickými, imunologickými, jaterními, kožními a endokrinologickými abnormalitami, které se projevuje tak, že brání DNA, aby se opravovala. Ve zkratce se dá říci, že jejím symptomy jsou projevy velmi podobné předčasnému stárnutí.

Pokud se zvířatům s tímto problémem podávala substance NAD+, celý proces stárnutí organismu to výrazně zpomalilo a také to zabránilo dalšímu poškozování mitochondriální DNA. Ve výsledku dokázala tato poměrně nenáročná léčba výrazně prodloužit délku životů u myší i červů.

Šance na Nobela

Podle zúčastněných vědců má tato studie zásadní dopad na lidské stárnutí, protože dokázala propojit dvě v současné době nejoblíbenější teorie stárnutí – teorii akumulace DNA a teorii mitochondriální dysfunkce. „Naše nová práce ukazuje, že s věkem ubývá v organismech objem NAD+,“ popsal profesor Vilhelm Bohr, který práci vedl. „Byli jsme překvapení, když jsme zjistili, jak efektně podání NAD+ dokáže oddálit nastupování stárnutí v buňkách a prokoužit život u obou druhů tesovaných tvor,“ vysvětlil vědec.

Pokud se jeho výzkum ukáže jako fungující, je nejen jisté, že má v kapse Nobelovu cenu za lékařství, ale také že zcela změní to, jak lidstvo vnímá fenomén stáří a stárnutí. Na lidech se sice ještě žádné pokusy a i testy s touto látkou neprováděly, ale podle autorů studie by nic nemělo bránit jejich úspěchu. Mechanismus, který použili, totiž využívá obecné vlastnosti živých buněk, nikoliv něčeho specificky lidského.

Text: MK