V boji proti malárii nasadíme na komáry geneticky modifikovanou bakterii

Historie malárie

Malárie doprovází člověka po celou dobu jeho existence. Ve starověku byly její příznaky popsány v čínských lékařských spisech. Malarické příznaky popisovaly medicinální zápisky už v roce 2700 př. n. l. Malárie byla široce rozšířená ve starověkém Řecku a má na svědomí úpadek nejednoho z městských států a vylidňování venkovských oblastí. Hlavní součástí antimalarik ve starověké Číně byl výtažek z pelyňku ročního (Artemisia annua), jehož horečku tlumící účinky byly popsány už v roce 340 př. n. l. Aktivní složku, dnes známou jako artemisin, izolovali čínští vědci roku 1971. Ačkoli je malárie vlastně levně léčitelná, je znám celý systém přenosu nemoci i její původci, stále je prevence nedostačující a mrtvých přibývá. V reálných číslech je to 200 milionů nakažených a zhruba půl milionu mrtvých.

Nakazíme komára

Malárie má na svědomí miliony životů. Jenže malý komár není tak mediálně atraktivní jako například virus HIV, a tak se boj proti němu vede v laboratořích a na stránky světového tisku se dostává jen sporadicky. Aktuální novinkou jen zatím laboratorní testování geneticky upraveného kmenu baterie Serratia, jimiž se pokusně infikovali komáři rodu Anopheles. To jsou právě ty krev sající potvory, tedy jejich samice, které do svých obětí vpraví malarické zimničky. A právě tady nastupuje úloha GM bakterií, které kolonizují komáří trávicí trakt a zimničkám brání ve vývoji. A navíc se úspěšně, bez rozdílu pohlaví, šíří v populaci, což v praxi znamená, že v nakažených samicích se původci malárie nedovyvinou a nebudou tudíž dál šířit nemoc. Laboratorní testy zatím slibují zajímavé výsledky a pokud nenastanou nějaké nepředvídané okolnosti, čekají se testy v mnohem větším, ale stále uzavřeném prostoru.

Kdyby se podařilo malárii vymýtit do té míry, jako byly eradikovány neštovice (na čemž se ale zásadně podepsalo očkování, vakcína na malárii se zatím nerýsuje), byl by to objev, který by si zasloužil nominaci na Nobelovu cenu. Ostatně něco takového už tady bylo.

Text: Topi Pigula