Umělá inteligence vám změní pracovní smlouvu

Umělá inteligence a pracovní smlouvy

Umělá inteligence (AI) by v budoucnu mohla změnit pracovní i smluvní vztahy a ovlivnit vymahatelnost smluv, mimosmluvní odpovědnost za škodu a pracovní vztahy. Na semináři to dnes řekla odbornice na právo a etiku spojené s umělou inteligencí Alžběta Krausová z Ústavu státu a práva Akademie věd ČR. Podle tajemnice kanceláře vládního zmocněnce pro lidská práva Moniky Hanychové AI může ve svých důsledcích také zkomplikovat přístup k lidským právům. Kromě narušení ochrany soukromí může také podporovat rasové a jiné předsudky.

Podle Krausové je přitom reálné, že by v budoucnu AI mohla nahradit zaměstnance. "Existují systémy, které například odpozorují, jak kuchař vaří. Jak solí, co přidává do jídla a podobně. A dokážou to napodobit," uvedla. Právo proto bude muset řešit, je-li možné monitorovat zaměstnance a vytvářet jejich kopie pomocí AI, dodala Krausová.

Kdo za to může?

Vymahatelnost smluv a jejich spravedlivé nastavení by mohly být podle Krausové dalším problematickým tématem budoucnosti. Podniky a poskytovatelé budou mít problémy s definicí produktu, služby a jejich vadami. "Pokud produkt začne pracovat jinak, než má, je to vada, nebo další funkcionalita, která se vyvinula?" řekla Krausová. Právníci podle ní v současnosti nevědí, jak smlouvy pro poskytovatele a uživatele služeb správně naformulovat.

Budoucnost bude vyžadovat navržení nových principů odpovědnosti za AI, například když autonomní auto srazí chodce. "Zatím je vždy určena osoba odpovědná za stroj. To se ale může změnit a mělo by se to měnit. Systémy AI jsou nepředvídatelné, autonomní a na jejich fungování se podílí velké množství lidí," sdělila Krausová. Uživatelé například zadávají požadavky do vyhledávačů, a mění tak jejich algoritmy. Změnou mohou být sami poškozeni. Je potřeba stanovit, kdo za poškození bude odpovědný. Krausová je součástí expertní skupiny Evropské unie, která v červnu vydá zprávu s navrženými principy odpovědnosti.

Potřebujeme nové zákony?

K většímu sdílení mezi firmami by podle Krausové mělo docházet v případě neosobních dat, jako jsou data ze senzorů, pneumatik nebo dronů monitorující úrodu. Nová pravidla budou potřeba také pro nastavení autorských práv. "Autorem prozatím může být pouze fyzická osoba, obsah vytvořený algoritmem nemusí být chráněn," doplnila Krausová. Nové zákony, jak tvrdí, budou nutné také pro testování a provoz autonomních vozidel.

AI ovlivní podle Hanychové také lidská práva a ochranu soukromí. "Například hromadné sledování občanů nemusí jako takové být v rozporu, ale musí obsahovat velmi specifické záruky, kontrolní mechanismy a tak dále," řekla Hanychová. Problematický je případ, kdy AI rozpozná obličej protestujícího člověka a může ho tak v systému označit za možného extrémistu. Současná ochrana osobních údajů a soukromí podle ní nebude do budoucna stačit.

Pokud po AI budou lidé potřebovat dodat určitá data, může do nich zahrnout například rasové předsudky. "AI není chytřejší, aby je rozpoznala, jen reprodukuje předchozí data. Pokud v nich uvidí nejčastěji bílého muže, nemusí pak počítat s jinou barvou pleti a výsledky to ovlivní," vysvětlila Hanychová.

Text: ČTK