Slavíte Vánoce? A víte proč? Zdobení stromku nemá s Ježíškem nic společného

Taky zdobíte vánoční stromek? Toto tradice není ani tak křesťanská, ani stará, jak by se na první pohled zdálo.

Blíží se období, kdy se jako jeden muž vzedmeme k neskutečnému kvapu a s ním spojenému stresu. Ve chvíli, kdy tato situace dostoupí téměř neúnosné míry, nastane 24. prosince večer a jako mávnutím kouzelného proutku se vše uklidní, my vydechneme… a nastanou vánoce s dárky pod stromečkem. Proč zdobíme vánoční stromek? A proč právě 24. prosince, když Kristus se ten den nejspíše nenarodil?

Vánoční historie

Je všeobecně známou skutečností, že jedním z mnoha vánočních přídavných jmen je slovo “křesťanské”. Je ale i známo, že křesťané mají se vznikem těchto svátků pramálo společného. Svátky vánoční vstoupily do našeho západního světa až někdy ve 4. století, kdy tehdejší nejvyšší představitelé nově vzniklé katolické církve povolili splynutí pohanských oslav římského boha slunce, tzv. Saturnálií, s oslavou narození prvního křesťana, Ježíše Krista.

Postupně se pak k těmto, v dnešní době, snad nejoblíbenějším oslavám v roce připojovaly další, z pohanských dob přejaté, rituály, zvyky a obyčeje. Dnes už většina z nás ani neví, proč vánoce slaví, respektive spojují si to s Ježíšovým zrozením.

Pravda o rozsvícení vánočního stromku

V Národním parku Sequoia v Kalifornii, u stromu sequoia (druh Sequoiadendron giganteum) jménem General Grant, která má nejširší kmen na světě, je již léta umístěná cedule s nápisem “National American Christmas Tree” (americký národní vánoční strom). Každý rok se na českém “národním” Staroměstském náměstí umísťuje obří vánoční strom. Čtete-li knižní průvodce většiny evropských měst, většinou se i dozvíte, kde se v daném městě umísťuje vánoční strom. Stejně jako všechny vánoční rituály i zdobení vánočního stromku pochází nejpravděpodobněji z dob pohanských a je na to hned několik teorií.

Podle některých staří Germani zdobili strom pro svého boha Wodana, jehož byl zelený strom symbolem. V jiných zeměpisných šířkách se pro změnu tančilo pod ozdobenými stromy při oslavách boha slunce. I staří Keltové při svých rituálech zdobili stromy a věřili v moc jehličí. Vypráví se i legenda o irském opatu Kolumbánovi, který údajně vyslán do Burgundska na misii, zapálil tehdy několik pochodní, které umístil na strom, aby přilákal věřící. Světlo přilákalo veliké množství následovníků, kterým se Kolumbán jal vyprávět příběh narození Krista Spasitele. Tak se symbol stromu spojil s rituálem oslavy narození Ježíše. Jaká byla další cesta tohoto zvyku, který každoročně rozsvěcuje světla mnoha milionů domácností křesťanského světa?

A co na to Češi? Je velmi pravděpodobné, že než dorazil zvyk strojení vánočního stromku do Čech, užívali si tohoto obyčeje obyvatelé Německa a Dánska. První zmínka o stromu ověšeném cukrovinkami ve spojení s vánocemi ale pochází až z 18. století. V historických pramenech se pak občas objevuje zmínka o tomto zvyku porůznu z Rakouska, Anglie, Nizozemí či dokonce z Rumunska.

V Čechách je pak oficiálně známé první zdobení vánočního stromku z počátku 19. století, kdy roku 1812 tehdejší ředitel Stavovského divadla Jan Karel Leibich ukázal svým pražským známým zvyk, který viděl při návštěvě Mohuče. Stromečku prý tehdy trvalo dlouhých třicet let, než se vůbec dostal do pokojů a světnic po celých Čechách. Lidé tehdy byli i na našem území velice věřící, a tak potřeboval nový zvyk získat punc náboženského rituálu. Což pro všeobjímající církev nebyl problém.

Tak se stal další zvyk s pohanskými kořeny náboženským symbolem věčného světla, symbol Kristova věčného života a naděje z jeho oběti. Symbolem vánoc. Stejným způsobem pak snadno můžeme rozebrat každý další vánoční zvyk a rozkrýt tak celou paletu prorůstání pohanských rituálů do křesťanských církví.

Text: Vladimíra Svitáková