Odpařená whisky za sebou zanechá unikátní otisk. K čemu tato znalost hodí?

Je bourbon whisky?

Na jednoduchou otázku je jednoduchá odpověď. I když se bourbon vyrábí podobně jako whisky a Američané jej whiskou (whiskey) rádi nazývají, tak whiskou není. Důvod je poměrně zásadní a skrývá se v použité surovině. Tak jako pálenka pálená z jablečného kvasu je kalvádosem a nikoliv slivovicí, tak pálenka pálená z více než 50 procent kukuřice je bourbon a nikoliv whisky. Navíc musí být podle amerických norem vyroben na území USA, destilován minimálně na obsah 80 % alkoholu a sudován o minimální síle 62,5 % alkoholu, Zrání probíhá v nových sudech z dubového dřeva a s ožehnutým vnitřkem a ve finálním výrobku musí být obsah alkoholu nejméně 40 %.

Padělaná whisky

S paděláním alkoholu, tedy metanolovou aférou, máme i my své smrtelné zkušenosti a asi nikoho nepřekvapí, že se alkohol padělá i v USA. Nová studie publikovaná v odborném magazínu Physical Review Fluids dokládá, že po odpařených kapkách bourbonu zůstávají charakteristické, sítím či pavučinám, podobné unikátní otisky, které jsou pro jednotlivé typy bourbonů a whisky charakteristické. Díky tomu se nyní snadněji dají odhalit padělky, například z kukuřice pálený alkohol, vydávaný za skotskou whisky. Kromě výchozích surovin může mít na charakteristiku otisku vliv i fakt, že bourbon vyžaduje nové, leč ožehnuté sudy, zatímco whisky bez problémů zraje v sudech, ve kterých se už dříve připravoval jiný alkohol. Mohlo to být portské nebo právě bourbon. Pochopení vzniku otisků se dá využít i dalším způsobem, například navržením změny výrobního postupu, například tak, aby nemusel alkohol „stárnout“ v sudech tak dlouho. Pokud by otisk „alternativně“ připraveného alkoholického výrobku měl „tradiční“ otisk, měl by i samotný nápoj být i stejně kvalitní. Podle vědců má na vliv výsledného otisku i typ sudu a množství vody, tedy ředění a „pajcování“. Pravý bourbon nemusí pocházet z Kentucky, jak praví jeden z mýtů o bourbonech kolující, ale byli vědci z University of Louisville v Kentucky, kteří objev publikovali. Každý, kdo má doma svou oblíbenou lahvinku někdy utrousil, že se mu nějak divně, rychle nebo tajně jeho oblíbený mok „odpařuje“. Jak vidno, i odpařování alkoholu se může stát podkladem pro vědeckou studii. Text: Topi Pigula