Nová terapie slibuje vyléčit alergii na ořechy
Od léčby alergie k léčbě rakoviny. Hledání antialergického léku pokračuje nečekaným směrem. Bude novým lékem na rakovinu?
Přeprogramování imunitních buněk se jeví být stále slibnější.
Vyjmenovat seznam chorob, jež jsou způsobeny přehnanou nebo nesprávnou reakcí našeho vlastního imunitního systému, by vydalo na celý seriál článků. Jednu z nich však možná relativně brzy budeme moci z tohoto seznamu vyškrtnout. Hned dvě terapie zveřejněné minulý týden spočívající v imunoterapii, přeprogramování buněk imunitního systému, totiž slibují doslova divy.
Na myších i lidech
První studii zveřejnil tým vedeným Johnem Gordonem z kanadské University of Saskatchewan. Jeho tým aplikoval tradiční postupy imunoterapie na dendritické buňky, tedy část bílých krvinek. Nejprve je odebral testovací skupině myší, poté je vystavil proteinům ořechů odpovědným za alergickou reakci, následně takto "poučené" buňky rapidně rozmnožil a nakonec znovu injektoval do těl testovaných myší. Poté, co Gordonův tým dendritické buňky vrátil jejich myším majitelům, pozoroval, že alergie na všechny druhy ořechů buďto zcela zmizely, anebo byly radikálně potlačeny. Imunitní systém jednoduše reagoval na ořechy tak, jako u zdravých jedinců – jeho buňky se naučily na proteiny ořechů neútočit.
Zázraky se (ne)dějí
Podobný postup je u imunoterapie běžný, vyžaduje však obvykle delší výzkum správné a požadované reakce, potažmo i čas na rozmnožení buněk v laboratoři. Právě proto je významné, odkud Gordonův tým imunitní buňky odebral – dendritické buňky se totiž vyskytují přirozeně i ve vnější části pokožky, ale i uvnitř nosu, plic či v žaludku. Zatímco v minulosti experimentální imunoterapie spočívala v odebírání krve, Gordon doufá, že zaměření na dendritické buňky mu umožní vyvinout levnou a masově aplikovatelnou náplast, jež by mohla buňky přeprogramovávat sama. Klinické testy mají započít příští rok.
Protialergické náplasti
Podobný postup si slibuje i druhá uveřejněná studie přicházející od celé baterie amerických institucí vedených University of Arkansas. Tato totiž v průběhu roku už zkoumala přímé výsledky antialergenových náplastí na dětech rovnou skrze klinickou studii. Výsledky jsou prý uspokojivé – polovina z 74 účastníků zkonzumovala až desetinásobek proteinů ořechů, jež byli schopní sníst předtím, přičemž právě u dětí bylo vysoce oceňováno, že náplasti jsou snadno aplikovatelné a kontrolovatelné. Kontrolní skupina, jež dostala placebo náplasti, přitom doznala pokroku jen u 12 % účastníků.
Vstříc léčbě rakoviny
Metoda zjevně bude vyžadovat ještě další pilování, polovina pacientů totiž nebyla náplastí "vyléčena", nikdo však nečekal, že lék bude univerzální – terapie od terapie se může lišit vybraný protein a zjevně bude třeba ještě dalšího výzkumu, například toho, na němž pracuje kanadský tým. Zdá se však, že náplasti v kombinaci s imunoterapií fungují dobře – a to znamená nejen dobrou zprávu pro alergiky, ale také onkologické pacienty.
Zdá se totiž, že podobná imunoterapie je aplikovatelná i v případě rakoviny. Po generace se doktoři přeli, zdali lze na nádorová onemocnění nahlížet jako na selhání imunitního systému, jenž rakovinové buňky začne "přehlížet". Nyní se zdá, že tento náhled se ukázal být správný. Laboratorní pokusy v poslední dekádě potvrdily možnost přeprogramování buněk, na klinické testy na lidech přistoupili v USA i Číně, terapii je však stále nutné pilovat.
Jako vždy platí, že kdo věří na zázraky, nejspíše spláče nad výdělkem, žádná léčebná metoda není absolutně dokonalá a při onkologické imunoterapii je stále třeba dávat pozor na to, aby se buňky nenaučily útočit i na zdravé buňky. Při posledním slibném klinickém testu ve Spojených státech tak sice došlo na ústup nádorů u 93 % terminálně nemocných (!) pacientů, ale zároveň na neznámé komplikace zemřela trojice z nich. Všichni byli mladí muži v podobném věku – je tak možné, že terapie měla vedlejší účinky, které doktoři nebyli s to předvídat. Americké regulační orgány v červenci další klinické testy prozatím pozastavily, dokud nebude zjištěno, proč participanti zemřeli.
Zdá se, že za jejich smrt může spíše kombinace jistých vedlejších terapií a chemoterapie, jisté to však prozatím není. Nehledě na vyléčených 93 % pacientů jednoduše ani imunoterapie nebude bez jisté míry rizika.
Text: Ladislav Loukota