Není zázračných cest ke zhubnutí. Tady je důkaz

Naposledy to ukázala studie doktora John F. Trepanowskiho et al. z chicagské University of Illinois testující na stovce účastníků nejnovější výživový hit jménem "alternate fasting" neboli "přestupný půst".

Jak napovídá název, jeho vyznavači obvykle požívají stravu jenom obden – kritéria studie povolila účastníkům jeden "hodovací" den sníst 125 % denních porcí, ale druhý den pouze 25 %.

Dieta s pauzami

Ideou této diety je, že v součtu dvou dnů člověk pozře stále o čtvrtinu méně živin a při půstu se na svou dietu více soustředí, protože ví, že druhý den si bude moct dopřát všeho, co jen hrdlo ráčí!

Trepanowski však stovku tlouštíků rozdělil a krom skupiny věnující se po dobu jednoho roku přestupnému půstu vytvořil i kontrolní skupinu věnující se tradiční dietě (omezení na 75 % denní spotřeby) a taktéž skupinu, která neměla žádné restrikce a sloužila pro srovnání, jak by zřejmě dietáři vypadali bez jakékoliv kontroly. Po šest měsíců účastníci kila shazovali, dalšího půl roku pak měli na starost si novou váhu zkusit udržet.

Trepanowski po roce porovnal data všech tří skupin a výsledek jeho statistiky si příznivci přestupného půstu za rámeček zřejmě nedají – nejenže přestupný půst opustil nejvyšší počet účastníků ve své skupině (38 %, resp. 13 z 34 lidí), ale výsledek jejich hladovění nebyl příliš odlišný od lidí věnujících se běžné dietě. Zatímco praktikanti půstu přišli v průměru o 6 % hmotnosti, pacienti holdující běžné dietě o 5,3 %.

Lepší nebyly výsledky ani z hlediska vlivu výživy na srdce nebo tvorbu inzulinu. Výsledky u cholesterolu pak byly nejednoznačné – "hodného" cholesterolu HDL v půlce roku výrazně přibylo, na konci se však jeho míra srovnala, oproti tomu ale přibylo i "špatného" cholesterolu LDL. Zřejmým důvodem je, že příznivci přestupného půstu si na své hodovací dny dopřávali ledasčeho, což si lidé na běžné dietě nemohli dovolit.

Výsledky na zakázku?

Počet účastníků Trepanowskiho pokusu samozřejmě trochu limituje závěry – lidí, kteří se „dožili“ konce testu nebylo zase tolik. Přesto pokus přesvědčivě ilustruje, že přestupný půst zřejmě neplatí za magickou metodu redukce hmotnosti. Pokud studie něco prokázala, tak jedině skutečnost, že přestupný půst může v jistém ohledu u pacientů bez problémů s cholesterolem snad být ekvivalentní tradiční dietě – například u lidí, kteří se nemohou smířit s denní redukcí stravy.

Rozhodně však z hlediska stravování není půst v jakémkoliv ohledu nadřazený, produkující lepší výsledky či doslova revoluční – mnohé z těch, kteří veřejnost ve svých pracích přesvědčují o opaku, přitom nelze považovat za extra objektivní. K podobným závěrům došly i další podobné studie.

Rovněž metastudie B. A. Alhamdana ukázala, že mezi běžným omezením kalorií a půstem není v součtu velký rozdíl, její závěry ale naznačily, že půstu se nakonec drží o trochu více účastníků. Deset let stará práce doktorů Varady a Hellesteina naznačila, že půst může mít jisté zdravotní benefity oproti dietě, výsledky však platily jenom pro skupinu testovaných zvířat – u lidských dietářů nebyla pozitiva natolik jednoznačná. Transparentnosti ovšem nepomáhá, že mnohé ze studií sepsali doktoři jako Varady, kteří "shodou okolností" na téma přestupného půstu napsali a vydali popularizační knihy – což na závěry jejich vědeckých prací vrhá jisté světlo pochybností, nakolik mohly (či nemusely) být sepsané „na zakázku“.

Jako vždy tak nakonec platí, že kdo chce (či musí!) zhubnout, snadnou a jednoduchou cestu k tomu bez změny celého životního stylu zkrátka nenajde – a uvidí-li někde zkazky tvrdící opak, jde obvykle o nejlepší indikaci, že má tu čest buď s vyloženým podvodem, anebo přinejmenším se střetem zájmů.

Text: Ladislav Loukota