Nejslavnější Wintonovo dítě: muž, který poslal lidstvo na hranice sluneční soustavy!

Po válce žil v Praze, dostudoval v Izraeli a jako fyzik se proslavil v USA, kde vyvinul zdroj energie pro vesmírné sondy, který se používá dodnes. Stále vitální Abeles, který se jmenoval Fridrich, Fritz, Fred, Bedřich, Benjamin a Ben, oslaví 23. června devadesátiny.

"Původně jsem byl Fritz, Fridrich, ale za to jméno jsem se styděl. Bedřich je překlad do češtiny. Když jsem se pak dostal do Anglie, ve škole mi říkali Fred, po válce v Čechách zase Bedřich. V Izraeli to neuměli vyslovit, tak jsem to změnil na Benjamin a v Americe jsem to zkrátil na Ben. A tak už to zůstane," řekl před časem pro Lidové noviny Abeles, který má tři státní příslušnosti – českou, americkou a izraelskou.

Jeho český otec Arnošt (Ernst) Abeles pocházel z Vysoké Libyně na Plzeňsku, matka Selma byla Rakušanka a pocházela z Lince. Do osmi let žil s rodiči a starší sestrou v polském městě Bielsko-Biala, kde byl jeho otec ředitelem likérky Stock. V roce 1933 se rodina přestěhovala do Prahy, kde studoval gymnázium, ze kterého byl ale pro svůj židovský původ vyloučen. Rodina jej proto v červenci 1939 vyslala z Prahy do Anglie tzv. Wintonovým transportem. "Sestra měla zajištěné místo v Anglii jako chůva u dětí, ale už to nestihla," vzpomínal.

Z blízkosti smrti až ke světové špičce mezi fyziky

V Londýně se ho ujala příbuzná, studoval na internátní škole, myl v nádobí, potom se učil kuchařem a pracoval jako číšník. Když mu bylo 18, přihlásil se do armády a u Královského vojenského letectva byl jako mechanik nasazen u útvaru pro boj s německými ponorkami. Při službě v armádě si také udělal maturitu.

Během války byla jeho rodina povražděna v koncentračních táborech. Po osvobození odjel do Prahy a vystudoval fyziku na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1949 odjel legálně do Izraele (tehdejší Sovětský svaz totiž tehdy považoval židovský stát za potenciálního spojence na Blízkém východě), kde se opět živil jako číšník, a po úspěšném absolvování doktorátu v oboru fyziky získal místo učitele matematiky v meteorologickém ústavu. Později přešel do Weizmannova vědeckého ústavu, kde prováděl seizmologická měření.

"Musel jsem se tam naučit hebrejsky a také podnebí bylo nezvyklé. I způsob života byl úplně odlišný," vzpomínal.

V roce 1956 odjel do USA, kde začal pracoval ve firmě Radio Corporation of America (RCA), která například vyvinula a vyrobila první televizor. Proslul jako fyzik, když stál s kolegou Georgem Codym u objevu zdroje, který může družice napájet ve větších vzdálenostech od Slunce, kde už nefungují fotosolární články. V roce 1961 si nechal tento objev termoelektrického generátoru patentovat.

Co nám dal?

Jeho objev se poprvé prakticky uplatnil v roce 1965 u sondy SNAP 10A, následný radioaktivní termoelektrický generátor byl využit na asi 25 dalších amerických vesmírných sondách – například na Pioneeru 10 a Pioneeru 11, které byly vypuštěny v roce 1972, na sondy Voyager 1 a 2, při letech na Měsíc v projektu Apollo či na sondě Cassini zaměřené na Saturn.

U RCA pracoval Ben Abeles 21 let, poté se ve výzkumném centru firmy Exxon podílel na vývoji supertenkých vrstev z křemíku. Pak ještě přednášel jako hostující profesor na univerzitě v Texasu a v roce 1995 odešel do důchodu. V něm je stále aktivní: pracoval ve vývařovně pro lidi bez domova a zaměstnání, učil negramotné lidi číst a psát i pracovat s počítači, v Princetonu si postavil dům, cestoval, učil se cizí jazyky a také se udržoval a udržuje v dobré fyzické kondici, když čtyřikrát týdně plave kilometr v bazénu.

"Vždycky jsem měl pocit, že něco dlužím Nickymu Wintonovi, britským lidem, kteří mi dali nový domov, a svým rodičům, kteří měli tu odvahu poslat mě pryč. Proto se snažím pomáhat lidem," řekl před časem.

Se svou ženou měl tři děti a několik vnoučat. Po manželčině smrti se podruhé oženil a přestěhoval do Anglie. Stále mluví výborně česky.

ČTK