Narodila jste se jako žena bez dělohy? To neznamená, že nemůžete porodit dítě!

Údělem a zároveň největším vyznamenáním a uspokojením ženy je být matkou. Ještě donedávna to vypadalo, že ženy, které se narodily s vrozenou vadou a neměly dělohu, mají smůlu. To už ale není pravda. Zrodil se další vědecký „zázrak“.

Nejprve špatné zprávy. Ať je vědecký objev sebeúspěšnější a sebesenzačnější, než se mu dostane širokého využití a obecné dostupnosti, trvá to většinou desítky let. Jenže ženy, které z důvodu chybějící dělohy nemohou mít dítě, jsou tady teď a jejich trápení je tady s nimi. Vědecký zákrok transplantování dělohy je možný, ale extrémně vzácný. Nemůžeme říci, že by se daly spočítat na prstech ruky, neboť by nám už jeden prst chyběl. Za celou dobu existence lidstva podstoupilo tuto složitou operaci pouze jedenáct žen. Už přijetí cizí dělohy je samo o sobě obrovským úspěchem. Britský prestižní vědecký magazín Lancet, mimochodem jeden z nejstarších vědeckých lékařských žurnálů, přišel s průlomových článkem, v němž popisuje úspěšné zrození nového života z transplantované dělohy.

Příběh by televizní moderátoři zřejmě označili za „hluboce lidský“. Nechybí v něm strach, štěstí, neštěstí, ani konečný happy end. Narodit se jako žena s vývojovou vadou a nemít dělohu, je tragédie. Šanci, že jste žena a že se vám to stane, máte 1:5000, což je několikanásobně větší možnost než výhra ve sportce. V roce 2013 podstoupila pětatřicetiletá žena s chybějící dělohou její transplantaci. Dárkyní se stala jednašedesátiletá dáma, ve věku z hlediska schopnosti mít děti přece jen poněkud za zenitem. Operovaná žena po dohodě s lékařem nenechala nic náhodě a ještě před operací si nechala odebrat vajíčka, která byla „ve zkumavce“ oplodněna spermatem jejího partnera.

Druhá etapa

Vzniklo 11 embryí. Transplantace provedená v nemocnici Sahlgrenska ve švédském Göteborgu se povedla a důkaz se v podobě menstruace objevil už 43 dnů po operaci. Situace vypadala jednoduše. Lékaři měli odhodlanou ženu i embrya, takže bylo možno vpravit jedno do druhého. Výsledek se dostavil v 31. týdnu, kdy na svět přišel císařským řezem chlapeček s normální porodní vahou.

Odpůrci takovýchto zákroků bezesporu řeknou, že se člověk plete do boží práce, porušuje přírodní zákony, a že se to vůbec vymyká lidské etice, na které si západní civilizace, zejména její lékařská část, tolik zakládá. Jenže mince má i druhou stranu: posunutí vědeckého, a tedy i obecně lidského poznání zase o kus dál. Možná se jedná o malý krůček pro lidstvo, ale největší krok pro čerstvou matku. A to za to snad stojí. Nebo ne?

Text: Topi Pigula