Levné čínské dělníky nahradí ještě levnější roboti. Co to pro nás znamená?

Čínský vojenský robot

"Továrna světa" pracuje na tom být velmocí robotických dělníků.

Jak praví klasik, budoucnost je už dávno zde, jenom není rovnoměrně distribuovaná. Toto tvrzení se potvrdilo i v současném boomu mobilních počítačů. Stinnou stránkou exploze počtu chytrých telefonů a tabletů jsou nezřídka otrocké podmínky dělníků, kteří dané hračky vyrábějí v čínských fabrikách.

Nynější extrémně levný čínský dělník se však může brzy ocitnout na vedlejší koleji – nejlidnatější stát světa totiž hbitě pracuje na automatizaci své produkce. Už za dva roky zřejmě zdejší "populace" robotů produkujících auta a spotřební elektroniku překoná všechny země světa.

Made in China

Robotický boom v Číně není žádným velkým překvapením, zdejší trh s roboty je už dnes největším na Zemi. Dosahuje hodnoty 10 až 30 miliard, podle toho, zdali do něj započteme jenom vývoj, koupi či produkci robotů nebo i navazující průmyslové složky, například vývoj programů. Při celkové velikosti státu však přesto zdejší úroveň automatizace továren nedosahuje na úroveň bohatších států – na 30 robotů zde existuje 10 tisíc lidských dělníků. V USA je na stejný počet pracovníků z masa a kostí robotů 150, rekordmanem v automatizaci je však Jižní Korea se skoro 500 roboty na stejnou sumu dělníků. Věrná své oficiální ideologii však Říše Středu rychle pracuje na tom, aby své konkurenty dohnala a předehnala.

Spíše než snaha o úlevu dělníkům hraje roli zvyšování mezd lidských pracovníků, které hraje do karet jejich postupnému nahrazení levnějšími (a neprotestujícími) automaty. Spolu s tím začali zahraniční investoři především ze segmentu automobilového průmyslu jako Volkswagen a Daimler v Číně investovat horentní sumy do produkování automatizovanějších továren.

Momentálně podíl automobilek v automatizované produkci činí něco přes 40 %. V závěsu za nimi jsou producenti spotřební elektroniky jako Foxconn, produkující mj. telefony a tablety společnosti Apple. Foxconn sám do místních filiálek rovněž zavádí své robodělníky Foxbot.

Asie v čele roborevoluce

Své k tomu mají co říct výrobci průmyslových robotů z Japonska i Západu. "Automatizace čínských továren právě začala," vyjádřil se pro Bussiness Insider Per Vegard Nerseth, ředidel švýcarského koncernu ABB Robotics. "V posledních dvou třech letech jsme byli svědky prudkého, skoro až explozivního růstu, který překonal i naše nejoptimističtější očekávání."

Logickým výstupem masivní automatizace čínské produkce bude navýšení téhož trendu i ve zbytku světa – obrovský odbyt producentů robotiky by měl přinést zdokonalení a zlevnění jejich produktů i pro další regiony. V konečném důsledku pak zřejmě sama Čína začne vyvážet levnější robotické dělníky do zbytku světa – výhledově může jít o podobně významný krok, jako byl příchod levné elektroniky vyráběné v Číně. Již nyní například čínská korporace Alibaba testuje své kurýrní drony, které by mohly být levnější konkurencí testovaným robokurýrům Amazonu, Googlu a UPS.

Otázkou je, jak z celé situace vyjdou nejprostší čínští dělníci. Silnější automatizace může řadu z nich připravit o práci. Na druhou stranu se ani automatické manufaktury neobejdou bez dohledu kvalifikovaných, lépe placených lidských pracovníků. Ať už se Čína v příštích letech s oříškem popere jakkoliv, jisté je, že dříve či později se podobné otázce budou muset postavit i další státy.

Ladislav Loukota

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: