Lék na astma na obzoru, vědci umí vypnout proces jeho vzniku

Nemocí omezení dýchacích cest jménem astma bronchiale celosvětové trpí snad až 300 milionů osob. Ročně tato choroba zkosí 250 tisíc z nich, příčiny vzniku astmatu přitom souvisejí jak s genetickými, tak i enviromentálními faktory. Snad již brzy si však mnoho z nich bude moct z plných plic vydechnout – spojený tým vědců velšské Cardiff University a anglické Kings College London totiž přišel s tím, že astma zřejmě na buněčné úrovni "umí vypnout".

Do pěti let

"Naše zjištění jsou neuvěřitelně vzrušující," říká k výzkumu profesorka Daniela Riccardi z cardiffské školy biovědy, "Pokud se potvrdí, že je náš lék bezpečný pro aplikaci přímo do pacientových plic, během pěti let budeme schopni astma léčit a potenciálně i zabránit jeho vznikání." Výsledky jejich studie byly publikovány v časopise Science Translational Medicine.

Mezi hlavní příznaky astmatu patří sípání, kašel, dušnost a skrze tyto i všudypřítomný stres, silný astmatický záchvat totiž může vést i ke smrti. Doposud byly tyto symptomy léčeny především změnou životního stylu, například vyhýbáním se spouštěcím faktorům jako zakouřenému či zaprášenému prostředí, a utišováním inhalováním léků mmj. na bázi steroidních hormonů kortikosteroidů, které snižovaly efekty zánětu dýchacích cest.

Kolem pěti procent pacientů však nemohlo dosavadní léčiva z různých důvodů pobírat, popřípadě na ně nefungovala. Právě jim by nový přípravek pomohl nejvíce, jeho možnosti však sahají mnohem dále.

Od kloubů po plíce

Nová metoda spočívá v inhalování již existujícího přípravku na bází vápníku, který umí deaktivovat činnost buněk odpovědných za zužování dýchacích cest, na které dochází při astmatických záchvatech.

Tyto tzv. kalcilytika se již delší dobu používají při léčně osteoporózy a dalších kostních poruch, prošly již proto sítem klinických testů – zjednodušeně řečeno se nyní vlastně „pouze“ podařilo odhalit, že umí více, než se doposud tušilo. Krom astmatu by navíc metoda mohla vést i k léčbě dalších plicních onemocnění, mluví se o chronické bronchitidě a chronické obstrukční plicní nemoci.

Kalcilytika pro plicní užití zatím nebyla testována na lidech, britské výsledky ani prozatím nepotvrdily (leč ani nevyvrátily) další týmy, uvidíme tedy, nakolik zjištění obstojí vědecké metodě. Britští vědci jsou však optimističtí a doufají, že klinické testy začnou co nejdříve. Vzhledem k dřívějšímu ozkoušení kalcilytik by v případě potvrzení jejích léčebných vlivů na plíce mohla skutečné léčba plicních chorob mezi pacienty na celém světě dorazit už v roce 2020.

Ladislav Loukota