Krysy dokáží bravurně řídit malá vozítka. Jejich mozky pohání touha po odměně
V roce 2019 oběhla svět zpráva, že neurobioložka Kelly Lambertová z University of Richmond naučila krysy ovládat malá vozítka na čtyřech kolech. Úspěch to byl nevídaný, už jen proto, že krysy musely skutečně aktivně vozítka řídit, čemuž se naučily proti odměně, kterou si v krysích autíčkách doslova vyjezdily. Teď se ale Lambertová ozvala znovu a poodhalila, proč vůbec krysy něco takového učila, a jak by to mohlo pomoci v dalším výzkumu toho, jak si zvířata osvojují nové schopnosti.
Kelly Lambertová magazínu The Conversation vysvětlila, že ačkoliv je řízení vozítek na míle vzdálené tomu, na co by krysy narazily mimo laboratoř, jde o důležité zachycení procesu učení se novým věcem a přizpůsobování se nastalým okolnostem. Lambertová připomněla, že do studie zahrnula 11 krys, které nejprve umístila do dvou odlišných prostředí. Šest z testovaných krys našlo svůj domov ve standardních laboratorních klecích a zbylých pět se stěhovalo do komplexního prostředí plného hraček a prvků skutečné přírody.
Na to, jak úspěšné krysy byly při řízení vozítek, se můžete podívat tady:
Přečtěte si také: Z kanálů do peřin: Jak si potkani vydobyli místo mezi domácími mazlíčky?
Mozek a neurální sítě
Lambertová přišla se závěrem, že krysy, které obývaly bohatší prostředí, byly následně efektivnější v řízení zmiňovaných vozítek, což mělo podtrhnout fakt, že mozek už byl připraven na překonávání nejrůznějších překážek a nutnost vyrovnat se s různorodým prostředím. Současně měly tyto krysy jevit větší zájem o vozítka i možnost se v nich projet, než krysy, které do té doby žily v klecích. „Říkám svým studentům, že jsou zodpovědní za to, co se svým mozkem každý den dělají – bohatší životní styl vede k vytváření komplexnější neurálních sítí,“ doplnila autorka studie.
Zároveň pro The Conversation odhalila, že si během testování všimla změny chování u krys, které projevovaly obecně největší zájem o jízdu v autíčkách. Když prý přišla do laboratoře a krysy zaznamenaly její přítomnost, přiběhly ke stěnám svých klecí a začaly skákat podobně, jako když například pes ví, že za krátkou chvíli půjde na procházku. Samozřejmě si kladla otázky, zda si jen takového chování dříve tolik nevšímala, nebo zda skutečně přišlo coby změna v rámci studie. V každém případě ale tým od tohoto momentu přesměroval svoji pozornost na pozorování očekávání a pozitivních reakcí ve vztahu k vývoji neurálních funkcí mozků krys.
Čtěte také: Záhada krysího krále: Obskurní spletenec nahání hrůzu už stovky let. Co všechno o něm víme?
„Předběžné výsledky ukázaly, že u krys, které musely na svou odměnu čekat, došlo ke změně z pasivního či negativního postoje směrem k optimistickému. Lépe si také poradily s kognitivními úkoly a byly vynalézavější při řešení problémů,“ doplnila Kelly Lambertová. Právě toto pozorování bylo jedním z důvodů, proč celá studie proběhla a doplňuje už tak zajímavé výsledky vztahujících se čistě k řízení vozítek.
Zdroj: The Conversation, Behavioural Brain Research
Video, které jste mohli minout: Ohniví mravenci jsou téměř nezničitelní. Podívejte se na jejich bolestivý útok se silným neurotoxickým jedem