Jak vypadá výbuch metanu? Nejdřív do vás narazí lokomotiva a hned za ní koule žhavá 2000 stupňů
Přežít výbuch metanu ve stísněných prostorách uhelného dolu 800 metrů pod povrchem znamená odolat rázové vlně o síle kolem 2,8 megapascalu a okamžité teplotě přes 2000 stupňů Celsia.
Následným požárem se pak zcela změní složení vzduchu zasažené oblasti – začne hořet uhelný prach i samotné uhlí a kromě klasických zplodin při hoření vzniká také množství oxidu uhelnatého, Katastrofou jsou tak zasaženi i lidé, kteří nepracují v bezprostřední blízkosti výbuchu.
Právě výbuch metanu byl příčinou katastrofy, při které 20. prosince na karvinském dole ČSM zahynulo 13 horníků.
Metan je lehký plyn, který se neustále tvoří během tvorby uhlí. Běžně se uvolňuje do atmosféry, ale v ostravsko-karvinském revíru nemá metan kam utéct, protože nad uhelnými slojemi jsou jílovité vrstvy. Metan tak zde zůstává pod tlakem v hornině a v dole se pak často soustřeďuje v různých špatně větraných zákoutích.
Metan se může objevit kdykoliv
Metan je výbušný při koncentraci 5-15 % v poměru se vzduchem. Vzniklou směs pak zapálí jakákoliv jiskra. V dolech jsou instalována čidla, která reagují již na jednoprocentní koncentraci metanu. K zažehnutí a následnému výbuchu ale může i přesto dojít, když se při ražbě náhodně otevře kapsa metanu a jeho množství ve vzduchu se skokově zvýší.
Likvidace požárů způsobeného výbuchem metanu probíhá uzavřením postižených prostor, čímž se zamezí přístupu vzduchu. Do uzavřeného prostoru se pak vhání dusík, kterým se obnovuje inertní prostředí v dole. Požár může dohasínat týdny i měsíce.