Fantastické, nebo děsivé? Vědci vyrobili v laboratoři lidská embrya

Vyprodukovali kmenové buňky z klonovaných lidských embryí, což by mohlo vést k nové cestě, jak účinně pokročit v léčbě například Parkinsonovy choroby nebo cukrovky. Informovala o tom dnes agentura AP s odvoláním na zprávu z odborného časopisu Cell.

Jak upozornila také agentura Reuters, vědcům se po více než 15 letech světových neúspěchů a jednoho otevřeného podvodu nakonec podařilo vytvořit lidské kmenové buňky stejnou technikou, jakou vznikla klonovaná ovce Dolly v roce 1996. Transplantovali genetický materiál z dospělé buňky do neoplodněného vajíčka, jehož vlastní DNA ale odstranili.

Vyvinuli tak lidské embryonální kmenové buňky, což představuje jakýsi svatý grál v embryonální biologii: jde o prazáklad, z něhož vyklíčí více než 200 druhů speciálních buněk vytvářejících různé tkáně, které pak tvoří lidské tělo.

Přijdou klony dětí?

Nebylo to primárním úmyslem vědců, ale vysloveně se to nabízí. Touto metodou by mohly vznikat lidské klony. Už se sice podařilo naklonovat lidská embrya, ale žádné zatím nemělo funkční kmenové buňky. To se teď změnilo – embrya kmenové buňky mají a mohla by se tak klidně dožít dospělosti. To samozřejmě vyvolává spoustu etických otázek – nehrajeme si teď už na boha? Je teď už jen otázkou času, kdy se najdou například rodiče, kteří přišli o dítě a budou si chtít pořídit to stejné znovu – tedy jeho klon.

Mnoho vědců už volá po co nejpřísnější regulaci klonování. Patří mezi ně například dr. David King ze skupiny Human Genetics Alert. Varují, že klonování může vnést do našeho světa příliš otázek, na které ještě nejsme připravení, a to ani eticky, ani lidsky. Než proběhnou celospolečenské diskuze, mělo by podle nich být klonování člověka přísně zakázáno a současně stejně důkladně monitorováno.

Naděje pro miliony nemocných

Na klonování dětí však tým nemyslel – chtěl hlavně pomoci léčit nemoci. Objev by tak měl mít nesmírný význam v oblasti medicíny doposud svazované nejen neustále se vršícími technickými překážkami, ale i přetrvávajícími etickými otázkami.

Doposud byla nejpřirozenějšími zdroji kmenových buněk lidská embrya, jejichž využívání ve vědě představovalo etické kontroverze. Nejnovějším prostředkem, jak oznámili vědci z Oregonské univerzity a tamějšího výzkumného střediska, jsou neoplodněná lidská vajíčka.

Hledá se žena, která porodí Neandrtálce

Podle zprávy časopisu Cell oregonští vědci získali kmenové buňky z šesti embryí vzniklých z darovaných vajíček. Dvě embrya dostala DNA z kožních buněk dítěte s genetickou poruchou a ostatní měla DNA z kožních fetálních buněk.

Historický přelom

Vedoucí výzkumného týmu Shoukhrat Mitalipov řekl, že úspěch se nedostavil kvůli jedné technické inovaci, ale z revize celé řady procesních kroků. Upozornil, že trvalo šest let, než jeho tým dosáhl cíle, a to poté, co se mu nejprve totéž podařilo s opičími embryi. Za mezník na velmi dlouhé cestě k transplantační tkáni označil informaci podle AP bostonský expert na buňky George Daley.

Odstraněním potřeby lidských embryí odpadá etická překážka a odbouráním původní DNA se zase překonávají potíže s odmítavou imunitní reakcí organismu. Mohou se tak významně rozšířit vědecké pokusy s kmenovými buňkami a jejich vývojovými variantami s cílem nahrazovat poškozené nebo zničené buňky při srdečních onemocněních, Parkinsonově chorobě, roztroušené skleróze nebo například poranění míchy.