Daroval Hitlerovi raketu V2 a dostal Američany na Měsíc. Jediným soupeřem von Brauna byl Rus Koroljov

Wernher von Braun daroval Hitlerovi raketu V2 a dostal Američany na Měsíc. Sovětský konstruktér Sergej Koroljov ale poslal na oběžnou dráhu první družici i prvního kosmonauta – Jurije Gagarina. Dobývání vesmíru člověkem se zrodilo z války a ze soupeření dvou supervelmocí, USA a Sovětského svazu. Teprve Koroljovova nenadálá smrt v roce 1966 sovětský vesmírný program na dlouhou dobu paralyzovala.

Werner von Braun (1912–1977) byl posedlý tím, že dokáže, aby lidé cestovali do vesmíru. Jeho ambice dokázaly uspokojit pouze silné státy. Aby mohl vyvíjet raketovou technologii, spojil se s nacistickým režimem. Výsledkem byla jednostupňová raketa V2 s konvenční náloží, kterou Němci před koncem války nasadili především proti Londýnu a Antverpám. Celkem bylo vyrobeno přes 6000 raket V2.

Von Braun patřil k nejcennější kořisti amerických vojenských inženýrů a jeho schopnostem a ambicím Spojené státy plně vyhovovaly. Když se na začátku 60. let prezident J. F. Kennedy zavázal, že do konce desetiletí přistanou Američané na Měsíci, byl von Braun jediným člověkem, který to mohl dokázat.

Strach z mezikontinentálních raket

Mezitím i Sověti těžili z technologické kořisti v poražené Třetí říši. Sergej Koroljov (1907–1966) se dostal k plánům na výrobu V2 a rychle se chopil příležitosti. Výsledkem byla série upravených raket, které nakonec vedly ke zkonstruování rakety R7 schopné nést termonukleární hlavici a doletět až do USA. První test, při kterém má raketa zasáhnout cíl ve vzdálenosti 6500 km, je úspěšný.

Jakmile uvedl do provozu raketu dlouhého doletu, chtěl Koroljov poslat Americe vzkaz v podobě vyslání první umělé družice na oběžnou dráhu. Sputnik vážil pouhých 84 kg a obsahoval pouze radiový vysílač, teploměry a baterie. Jeho sestrojení trvalo přibližně měsíc, na oběžnou dráhu se dostal 4. října 1957. USA si definitivně uvědomily, že Sověti mají dostatečně silnou raketu, která je schopná zasáhnout jakékoliv místo na jejich území. Von Braun kontruje vypuštěním prvního amerického satelitu Vanguard-1 17. března 1958.

Na řadě je vyslání člověka do vesmíru. Koroljov připraví raketu Vostok-1 a vybere Jurije Gagarina za prvního kosmonauta. 12. dubna 1961 si Sovětský svaz připisuje na pažbu další pomyslný zářez.

Spojené státy se cítí pokořeny a nový prezident J. F. Kennedy se rozhodne zvednout laťku. „Než skončí toto desetiletí, zavazuje se tento národ, že na Měsíci přistane člověk a bezpečně se vrátí zpátky na Zemi,“ prohlásil Kennedy v Houstonu 12. září 1962.

Von Braun se nejprve domnívá, že bude třeba na oběžné dráze s pomocí nejméně deseti nosných raket zkonstruovat přistávací modul. Mladý nadějný inženýr Thomas Kelly má ale jiný plán. Místo oběžné dráhy Země zaparkuje přistávací modul na oběžné dráze Měsíce. Díky tomu bude celá mise mnohem subtilnější a vše se dá stihnout v Kennedym stanoveném termínu.

Ruská sonda byla na Měsíci první

Také Koroljova zajímá Měsíc a už 13. září 1959 dostane na povrch naší oběžnice první sondu, Lunu-2. Sověti se chystají na přistání člověka na Měsíci a vesmírný závod mezi supermocnostmi tak vstoupil do své poslední a rozhodující kapitoly.

Mají-li se lidé dostat na Měsíc, musí von Braun postavit tu největší a nejvýkonnější nosnou raketu, jakou kdy lidstvo stvořilo. Tou má být Saturn-5, 111 metrů dlouhá raketa, která pracuje ve třech oddělených stupních a jejíž vypuštění vyžaduje přes 2,5 milionu kg raketového paliva. 9. listopadu 1967 dojde k prvnímu celkovému testu třístupňové rakety. Je úspěšný a cesta k projektu Apollo je otevřená. V té době Sověti ztrácejí svůj hlavní trumf – ve věku 59 let umírá Sergej Koroljov.

(mih)