Čína začala klonovat prasata. Budeme už brzy obědvat klony?

Klonovaní vepří Zdroj: Thinkstock

Čína klonuje na průmyslové úrovni – a vypadá to, že v budoucnosti to rozjede ještě mnohem víc.

Kvičení prasat je slyšet dlouho předtím, než auto dojede k řadě dlouhých budov zasazených do kopcovité krajiny jižní Číny. Právě probíhá krmení a zvířata se dychtivě tlačí k ohradám svých kotců. Není to ale obyčejná prasečí farma. Toto zařízení, které provozuje dynamická společnost BGI, se totiž stalo největším centrem pro klonování prasat.

Používaná technologie není žádnou novinkou, nové je ale zavedení masové produkce. První hala je domovem pro 90 vepřů. Vypadají úplně normálně, každá z prasnic ale nese klonovaná embrya a mnohé jsou samy klony. Podle zpravodajského serveru BBC News tato společnost produkuje ohromujících 500 klonovaných prasat ročně.

Místnost vedle kotců slouží jako operační sál. Na operačním stole právě leží na hřbetě jedna z prasnic pod dávkou anestetik, na rypáku má nasazenou kyslíkovou masku a pravidelně dýchá. Dva veterináři pomocí sondy lokalizují její dělohu, třetí veterinář pak vytáhne z lednice malou zkumavku s laboratorně připravenými blastocysty, což jsou embrya v rané fázi, která jsou vzápětí zvířeti implantována. Místnost není klimatizovaná ani nijak zvlášť čistá. Kolem hlavy prasnice krouží mouchy.

Co s klony?

Operace probíhá naprosto rutinně, ani přítomnost zahraniční televize na tom nic nemění. Tým může provést dva takové zákroky denně, úspěšnost se pohybuje mezi 70 a 80 procenty.

V další budově leží novorozená selata u svých matek a sají mléko. Tepelné zářiče udržují v místnosti teplo. Některá mláďata jsou klony klonů, většina byla geneticky modifikována.

Prasata se využívají především k testování nových léků. Jedna skupina obzvlášť malých prasátek podstoupila zákrok, při němž jim byl odstraněn růstový gen, takže přestala růst ve věku jednoho roku.

V ústředí společnosti se laboranti sklánějí nad mikroskopy. Společnost BGI se totiž ve své továrně, zřízené v bývalém podniku na výrobu bot v provincii Šen-čen, rozhodla nahradit drahé přístroje lidskou silou. "Ruční klonování" je rychlejší a jednodušší. "Můžeme klonovat ve velkém rozsahu. Třicet až padesát lidí najednou se věnuje klonování, takže vzniká klonovací továrna," vysvětluje vědkyně Tu Jü-tchao, která oddělení vede.

Kromě toho, že má firma BGI největší centrum na klonování prasat, provozuje v Šen-čenu také největší světové centrum na luštění genomů (soubor všech genetických informací uložených v DNA). Zatímco největší evropské centrum pro čtení genomů u Cambridge má 30 přístrojů, které dnem i nocí pracují na dešifrování struktury DNA, společnost BGI jich má 156 a plánuje dešifrovat genomy milionu lidí, milionu zvířat a milionu rostlin.

Výkonný ředitel BGI Wang Ťün zdůrazňuje, že veškerá tato práce musí pomáhat řadovým občanům tak, že jim poskytne lepší zdravotní péči nebo chutnější jídlo. Kantýna firmy BGI se proto využívá k testování některých výrobků z laboratoří.

"Pokud nějaké zvíře či rostlina dobře chutná, stojí za to rozluštit jejich genom. Člověk by měl vědět, co se skrývá v genech takového přírodního druhu," tvrdí Wang.

Dobrá chuť je jedním z kritérií, dalším je pak průmyslové využití – kupříkladu zvýšení výnosů nebo prospěšnost pro zdravotnictví. "Třetí kategorií je roztomilý vzhled. Všechno, co vypadá roztomile – panda, lední medvěd, tučňák – má smysl sekvenovat. Je to jako digitalizace všech úžasných druhů světa," dodává.

ČTK