Biologové zmapovali původce syfilis. Bude vakcína?

Syfilis trápí lidstvo přes pět set let a v posledních desetiletích se počet nových případů ve světě i v Česku nedaří snížit. Přitom z deseti milionů nových případů ročně je nejméně jeden milion těhotných žen, u kterých infekce vede k závažnému poškození plodu. Vědci se proto věnují zmapování genomu bakterie, která za onemocněním stojí.

David Šmajs z Masarykovy univerzity se věnuje zkoumání původce syfilis, bakterii Treponema pallidum, už mnoho let. V poslední době spolupracoval se svým týmem také na rozsáhlém výzkumu genomu této bakterie. Mezinárodní skupině vědců se díky studii podařilo odhalit skupinu kmenů, které jsou odolné vůči některým antibiotikům, a jejich práci zveřejnil časopis Nature biology.

Podle výsledků studie pocházejí kmeny, které dnes jako původci onemocnění dominují, ze skupiny, která se objevila po zavedení antibiotik. Tyto kmeny převládají ve většině vyspělého světa. „Zjistili jsme, že většina bakterií vyvolávajících syfilis si je z genetického hlediska velmi podobná. Právě tato velká skupina je však zároveň odolná vůči antibiotiku azitromycinu, které se může u některých lidí využívat k léčbě tohoto nebo příbuzných onemocnění místo tradičního penicilinu,“ uvedl Šmajs, který působí v Biologickém ústavu Lékařské fakulty MU. Tyto odolné kmeny původce syfilis se většinou vyskytují ve velkých městech.

Menší část kmenů je pak geneticky odlišná, vyznačuje se větší variabilitou, je citlivá k oběma antibiotikům a vyskytuje se především ve vzdálenějších oblastech od Evropy, například v Argentině, na severu Kanady či na Madagaskaru.

Neviditelný patogen

Šmajs doplnil, že poznání genetické variability bakterie způsobující onemocnění syfilis může pomoci při vývoji vakcíny. „Doposud se to nikomu nepodařilo, protože původce této nemoci je mimořádně schopný v tom, jak se ukrývat před imunitním systémem člověka. Někdy se proto bakteriím druhu Treponema pallidum říká „stealth pathogen“, tedy neviditelný patogen.“

Poznání genetické variability původců syfilis umožní najít místa, která by mohla být pro jejich rozpoznání imunitním systémem klíčová. Právě to by mohlo pomoci při vývoji vakcíny, a tím i k případnému zastavení šíření této pohlavní nemoci.

Studie, na níž se podíleli čtyři odborníci z lékařské fakulty, byla průlomová i v dalším ohledu. Vědci v ní pracovali s desítkami vzorků od pacientů. Šlo přitom poprvé o vyšetření celého genomu původce syfilis přímo ze vzorků odebraných lidem. Je to poměrně náročné, protože se v nich vyskytuje jen velmi malé množství DNA bakterií.

„Bakterii Treponema pallidum navíc nelze kultivovat v laboratoři, a proto bylo dříve nutné je pro další výzkum namnožit v laboratorních zvířatech. Tato studie tak mimo jiné potvrdila, že díky novým metodám už není tento postup potřeba,“ podotkl Šmajs.

Výzkum původců syfilis dál pokračuje nejen v Brně, ale také v rámci mezinárodního konsorcia. Odborníci teď začínají pracovat na typování kmenů bakterie, které se vyskytují u člověka. Díky už poznané rozdílnosti jednotlivých kmenů tak mohou vytvořit jejich přehled jen na základě odlišností ve vybraných místech genomu.

Vědci se chtějí věnovat také evoluci treponemy. „Rádi bychom studiem genetické informace zjistili, kdy se původci rozdělili na jednotlivé kmeny. U moderních druhů, které jsme ve studii mapovali, jsme našli společného předka v době po objevení Ameriky. Není však vyloučené, že k tomu mohlo dojít mnohem dříve. Chtěli bychom také odhalit, kdy a kde syfilis vůbec vznikla,“ dodal Šmajs. Ema Wiesnerová

Text: Masarykova Univerzita