21. července 2023 06:00
Adam Vala

Revoluce v elektronice: (Nejen) extrémně rychlé nabíjení má přinést 50 000 let starý meteorit

Fascinující struktura nebyla na Zemi nikdy objevena. Vědci se jí snaží napodobit a ulehčit tak lidstvu život.

Přibližně před 50 000 lety dopadl na Zemi meteorit. Konkrétně do oblasti dnešní Arizony, poblíž města Flagstaff. Zanechal po sobě impozantní kráter o průměru 1,2 kilometrů, který byl později pojmenován Barringerův a od konce 19. století se stal předmětem mnoha výzkumů. Vědci zjistili, že meteorit měřil okolo 50 metrů a jeho hmotnost činila přibližně 300 tisíc tun s tím, že na povrch naší planety dopadl rychlostí až 65 tisíc kilometrů za hodinu. Téměř celý se vypařil, ale zachovaly se úlomky, které by ve finále mohly pomoci lidstvu.

Mohlo by vás zajímat: Revoluce ve šperkařství: Přírodní diamanty už brzy nekoupíte. Čím se nahrazují a proč?

V odborném časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences byla publikována studie, zkoumající jeden z úlomků zmiňovaného meteoritu. Vědce Pétera Németha z Institutu geologického a geochemického výzkumu v Budapešti zaujala struktura meteoritu se zvláštními diamantovými formacemi. Konkrétně se jedná o lonsdaelity – hexagonálně uspořádané diamanty, které vznikají za přispění vysokého tlaku a teploty. Tedy veličin, které letí do závratných výšek v momentě, kdy na planetu dopadne meteorit.

Revoluce v elektronice

Ještě zajímavější jsou ale neuspořádané výrůstky na zmíněných lonsdaelitech – diafity – které interagují s diamantem mimo hexagonální strukturu. Jsou tvořeny grafenem, tedy látkou složenou z jednoho atomu tlustého listu uhlíku uspořádaného do šestiúhelníků. Tento materiál má řadu potenciálních aplikací, vědci ale teprve zkoumají jeho možnosti a hledají pro něj využití. Jednoho dne by se mohl používat pro přesnější lékařskou léčbu, menší elektroniku s bleskovou rychlostí nabíjení nebo rychlejší a ohebnější technologie, protože je lehký jako pírko a pevný jako diamant, průhledný a vysoce vodivý a milionkrát tenčí než lidský vlas.

Nejdříve se ale vědci musí naučit grafenové výrůstky replikovat, aby je byli schopní synteticky vytvářet ve velkém množství a nabídnout ke komerčnímu využití. „Díky řízenému růstu vrstev struktur by mělo být možné navrhnout materiály, které budou ultra tvrdé a zároveň tvárné a budou mít nastavitelné elektronické vlastnosti od vodiče po izolant," uvedl Christoph Salzmann, chemik z University College London a spoluautor článku popisujícího výzkum. Studie rovněž slouží jako důkaz, že lidstvo rozhodně má co objevovat a pokrok může přijít klidně i z vesmíru.

Zdroj: IFL Science / PNAS / Interesting Engineering

Adam Vala