Revoluce v elektronice: (Nejen) extrémně rychlé nabíjení má přinést 50 000 let starý meteorit

Přibližně před 50 000 lety dopadl na Zemi meteorit. Konkrétně do oblasti dnešní Arizony, poblíž města Flagstaff. Zanechal po sobě impozantní kráter o průměru 1,2 kilometrů, který byl později pojmenován Barringerův a od konce 19. století se stal předmětem mnoha výzkumů. Vědci zjistili, že meteorit měřil okolo 50 metrů a jeho hmotnost činila přibližně 300 tisíc tun s tím, že na povrch naší planety dopadl rychlostí až 65 tisíc kilometrů za hodinu. Téměř celý se vypařil, ale zachovaly se úlomky, které by ve finále mohly pomoci lidstvu.

Mohlo by vás zajímat: Revoluce ve šperkařství: Přírodní diamanty už brzy nekoupíte. Čím se nahrazují a proč?

Mysterious, Never-Before-Seen Diamonds Found In Ancient Canyon Diablo Meteoritehttps://t.co/wDAonlkqRd pic.twitter.com/0jaC1oatWE

— IFLScience (@IFLScience) July 26, 2022

V odborném časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences byla publikována studie, zkoumající jeden z úlomků zmiňovaného meteoritu. Vědce Pétera Németha z Institutu geologického a geochemického výzkumu v Budapešti zaujala struktura meteoritu se zvláštními diamantovými formacemi. Konkrétně se jedná o lonsdaelity – hexagonálně uspořádané diamanty, které vznikají za přispění vysokého tlaku a teploty. Tedy veličin, které letí do závratných výšek v momentě, kdy na planetu dopadne meteorit.

Revoluce v elektronice

Ještě zajímavější jsou ale neuspořádané výrůstky na zmíněných lonsdaelitech – diafity – které interagují s diamantem mimo hexagonální strukturu. Jsou tvořeny grafenem, tedy látkou složenou z jednoho atomu tlustého listu uhlíku uspořádaného do šestiúhelníků. Tento materiál má řadu potenciálních aplikací, vědci ale teprve zkoumají jeho možnosti a hledají pro něj využití. Jednoho dne by se mohl používat pro přesnější lékařskou léčbu, menší elektroniku s bleskovou rychlostí nabíjení nebo rychlejší a ohebnější technologie, protože je lehký jako pírko a pevný jako diamant, průhledný a vysoce vodivý a milionkrát tenčí než lidský vlas.

Nejdříve se ale vědci musí naučit grafenové výrůstky replikovat, aby je byli schopní synteticky vytvářet ve velkém množství a nabídnout ke komerčnímu využití. „Díky řízenému růstu vrstev struktur by mělo být možné navrhnout materiály, které budou ultra tvrdé a zároveň tvárné a budou mít nastavitelné elektronické vlastnosti od vodiče po izolant," uvedl Christoph Salzmann, chemik z University College London a spoluautor článku popisujícího výzkum. Studie rovněž slouží jako důkaz, že lidstvo rozhodně má co objevovat a pokrok může přijít klidně i z vesmíru.

Zdroj: IFL Science / PNAS / Interesting Engineering