Čeljabinský meteor demoloval na vzdálenost 100 km. Podívejte se na záběry z dopadu
Tajemství v ledu II (8) – Čeljabinský meteor
Atmosférické jevy a vesmírná tělesa patří k přitažlivým tématům, o nichž velká část lidí ráda čte a nemalá část by jejich přítomnost ráda zažila. Obyvatelům ruského města Čeljabinsk se to podařilo 15. února 2013. O příjemný zážitek ale nešlo.
V ranních hodinách zazářilo na obloze nad jižním Uralem něco, co zářilo více než Slunce. Těleso se pohybovalo odhadovanou rychlostí 54 000 km/h, tedy 44x rychleji než zvuk. Nad městem Čeljabinsk, ve výšce zhruba 45–30 km nad zemí v 09:20 ráno místního času těleso explodovalo silou, která se rovnala účinku až 500 kt TNT.
Padající meteorit Zdroj: iStock
Čeljabinský meteorit Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Úlomek meteoritu z Čeljabinu Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Meteor po sobě zanechal mrak Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Čeljabinský meteor přezářil Slunce Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Padající meteorit Zdroj: iStock
Čeljabinský meteorit Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Úlomek meteoritu z Čeljabinu Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Meteor po sobě zanechal mrak Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Čeljabinský meteor přezářil Slunce Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Ve stínu Slunce
Zvedla se masivní tlaková vlna, která vyrazila okna tisíců budov do vzdálenosti 100 km. Přes tisíc obyvatel Čeljabinsku bylo zraněno, většinou kvůli padajícím střepům. Dechberoucí záznam této události uvidíte na Prima Zoom v seriálu Tajemství v ledu. Zbytky objektu dopadly na tři různá místa. Jedno bylo poblíž města Zlatoust, dvě u jezera Čerbakul. Právě tam se v říjnu 2013 našel největší úlomek meteoritu vážící 570 kg. Cestu Čeljabinského meteoru, jak se tělesu začalo říkat, mapoval mimo jiné Astronomický ústav v Ondřejově pod vedením Pavla Spurného a Jiřího Borovičky. Podle jejich výpočtů přišel meteor pravděpodobně z planetky 86039 nacházející se ve Sluneční soustavě.
Čtěte také: Asteroid proletěl zemskou atmosférou. Jeho exploze oslnila část noční Evropy, ukazují záběry
Letěl po eliptické dráze s přísluním poblíž dráhy Venuše a odsluním v pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem rychlostí 17,5 km/s. Několik dní před dopadem se pohyboval v blízkosti Slunce, díky čemuž nebylo možné jej zpozorovat dříve, než se objevil v atmosféře. Tou dobou se jeho povrch zahřál natolik, že se z něj začala prudce odpařovat plazma. Ta zářila tak jasně, že byl meteor pozorovatelný už 92 km nad zemí. Jakmile se dostal do výšky 32 km nad zemí, začal se rozpadat na menší úlomky. Největší z nich zářil ještě 3 vteřiny po rozpadu.
Zdroj: Space.com
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
