Vědci testují očkování pomocí brambor. Pomůže hlavně se žloutenkou

Vzhledem k událostem posledních měsíců by se mohlo zdát, že jediným očkováním, které svět trápí, je to, které ukončí pandemii koronaviru COVID-19. Světové laboratoře však i nadále pracují na dalších variantách, které mají pomoci pacientům s jinými typy nemocí. A některé typy testovaných očkování vypadají skutečně zajímavě – například orální očkování skrze potraviny.

Orální očkování

Tento typ lékařské prevence by mohl fungovat jednoduše. Svou dávku byste jednoduše vypili či snedli. Vědci již dříve využívali k podávání léků základní potraviny, do nichž se lék včlenil. Příkladem budiž zlatá rýže, jejíž genom byl v minulosti pozměněn tak, aby u lidí, kteří ji pojídají, zabraňoval slepotě. Dalo by se tímto způsobem i očkovat? Evidentně ano, neboť již dokonce probíhají klinické zkoušky očkování bramborami proti žloutence typu B. Stejně jako v případě zlaté rýže, i v případě brambor je nutné pozměnit jejich genom.

„U brambor jde o geneticky modifikovanou rostlinu, která má vložený gen pro produkci proteinu, který je antigenem, a tím jak prochází stěnou zažívacího traktu, navodí imunitu obdobně, jako by jedinec byl očkován, přičemž vytvořené protilátky zajistí, že člověk už hepatitidou nemůže onemocnět,“ vysvětluje podrobnosti Josef Pazdera na serveru osel.cz.

To, že se očkování pomocí brambor dostalo až do fáze klinických zkoušek, znamená, že má za sebou léta zkoušek a výzkumů. Už v roce 2000 popisovala Julia Karow v časopise Scientific American pokusy na myších, které konzumovaly „očkovací“ brambory. O pět let později se výzkumu dostalo pozornosti v prestižním časopise Nature. Článek s názvem Potatoes pack a punch against hepatitis B vyšel 14. února 2005 a mimo jiné upozorňoval na to, že hepatitida typu B každoročně připraví o život půl milionu lidí a klasická očkovací vakcína musí být skladována v chladu, jinak ztrácí svou účinnost. To u brambor odpadá.

Očkování i ochrana životního prostředí

Na lidských dobrovolnících se dokonce ukázalo, že těm, kteří před lety dostali očkování proti žloutence typu B, se po požití „očkovacích brambor“ zvýšila hladina protilátek. Což de facto znamená, že výsledek byl stejný, jako kdyby došlo k přeočkování. Pokud by se očkování pomocí brambor či jiných potravin povedlo uvést v běžnou praxi, znamenalo by to nejen bezbolestnou aplikaci pro ty z nás, kteří nemají v lásce jehly a stříkačky, ale i snížení zátěže pro životní prostředí. K očkování už by totiž jednorázové stříkačky nebyly vůbec potřeba.

Žloutenkou to nekončí

Testování brambor v očkovacím procesu nicméně u žloutenky nekončí. Vědci již nyní zkouší začlenit i další vakcíny, které by mohly pomoci proti jiným virům a onemocněním. Především v oblasti trávení a střev.

„Tým společnosti Arntzen již do brambor začlenil další dvě vakcíny: jednu proti onemocnění běžně známému jako cestovní průjem, jež má na svědomí bakterie Escherichia coli produkující toxiny, a další proti viru Norwalk, který způsobuje střevní onemocnění,“ udává Roxanne Khamsi v Nature.

Bude nepochybně zajímavé sledovat, jaké další případně využití dokáže věda pro potraviny najít a jak mohou medicíně a ve výsledku i lidem v budoucnu pomoci.