Proč okénka v letadlech nejsou hranatá? Za jejich oblý tvar může řada tragédií

Místa u oken jsou pro většinu cestovatelů ta nejatraktivnější. Ať už využíváte jakéhokoliv dopravního prostředku, pohled na ubíhající krajinu při přemisťování z jednoho místa na druhé je sám o sobě zážitkem. V letadle jsou majestátní výhledy na krajinu pod vámi ještě působivější – dokonce natolik, že si možná neuvědomíte, jaký tvar mají okénka, skrz která se na svět díváte. Nemusí být nutně kulatá, oblý tvar si však v naprosté většině případů drží; a je k tomu jeden velmi dobrý důvod.

Tajemné pády

Podívejme se v rychlosti do historie. Za revolucí stojí dopravní letoun Comet od britského výrobce De Havilland. Jednalo se o první letadlo s proudovými motory určené pro komerční dopravu, jež bylo vyvinuto na konci 40. let a největší rozruch způsobilo v roce 1952, kdy dopadlo úspěšně několik zkušebních letů. De Havilland Comet totiž sliboval rychlejší a pohodlnější dopravu na dlouhé vzdálenosti, než bylo do té doby myslitelné.

Vzhledem k výšce a rychlosti, v jaké se letoun pohyboval, bylo nutné vyrovnávat tlak v kabině, aby cestující nemuseli mít během letu nasazené kyslíkové masky. Tento princip je v letecké dopravě využíván dodnes, avšak změny tlaku uvnitř kabiny cestujících představují velký nápor na strukturu letadla; nápor, s nímž si tehdejší konstruktéři ještě neuměli příliš dobře poradit.

Už koncem roku 1952 se začaly objevovat technické problémy, jež postupně vedly k sérii nehod. Ty byly připisovány lidské chybě, společnost De Havilland se přesto snažila reagovat konstrukčními úpravami. Přesto byly modely Comet mezi lety 1952 a 1971 aktérem 26 nehod, během nichž zemřelo celkem 426 lidí. Nejvíce nehod se vyrojilo hned v prvních dvou letech fungování, proto také modely Comet mezi roky 1954–1959 ani nelétaly.

Okénka na vině

Právě v roce 1954 se přišlo na to, že za řadou problémů zřejmě stojí změny tlaku. Vyšetřovatelé simulovali různé situace se zvyšováním a snižováním tlaku v kabině a zjistilo se, že je na vině něco tak nenápadného jako okénka. Ta byla čtvercového tvaru a vyrobena z kovů, postupem času tak docházelo k únavě materiálu a praskání v důsledku opakované změny tlaku.

Největšímu tlaku čelily právě rohy, kde se tlak přirozeně hromadil. Tento problém měl skutečně jednoduché řešení – proměnu tvaru okének na kulatá či oblá, což tento tlakový problém razantně odbourává. Oblý tvar distribuuje tlak rovnoměrně, nemá žádné ohnisko a je odolnější vůči deformaci, čímž se riziko prasklin v podstatě redukuje.

Až se tedy budete oddávat nádherným pohledům z výšky deseti kilometrů na barevnou krajinu pod vámi, vězte, že za tuto vymoženost vděčíte právě bezpečným i funkčním okénkům oblého tvaru.