Konec plynových kotlů už za několik let? Měl by je nahradit nový typ vytápění

Stejně jako v případě aut je i u kotlů cílem tohoto opatření snížit produkci CO2. Evropská komise na to tentokrát jde přes účinnost – dosud je takzvaná minimální sezonní účinnost stanovena na 86 %, což například kondenzační plynové kotle splňují. Od 1. září 2029 by se ale měla účinnost nově prodávaných kotlů zvýšit na 115 %, a to už je hranice, na kterou kondenzační kotel nedosáhne.

Přečtěte si také: Blíží se konec topení a klimatizace? Revoluční technologie vyhřeje a ochladí místnost mnohem levněji

Dva v jednom

Jisté je, že i přes energetickou krizi a tlak na nižší emise CO2 se bude plyn k vytápění hodit i v příštích letech. Nepůjde to ale bez takzvaných hybridních systémů, tedy kotlů kombinujících dva různé způsoby výroby tepla.

Představit si to můžete tak, že v jedné „skříni“ bude umístěn plynový kotel (případně elektrický odporový kotel) doplněný o tepelné čerpadlo, přičemž obě jednotky se budou vzájemně doplňovat. Do sestavy by se pak mohly zapojit i solární tepelné kolektory na ohřev vody, přičemž regulace by automaticky upřednostňovala ten nejvýhodnější zdroj podle povětrnostních podmínek nebo ceny energií.

Na první pohled elegantní řešení, oficiálně obsažené v návrhu novely Nařízení komise (EU) 813/2013 o ekodesignu ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů a kombinovaných ohřívačů, má ovšem hned několik úskalí. Jedním z nich je plošný dopad, kdy by přechod na nový způsob vytápění zasáhl velký počet domů a bytů – plyn je totiž podle Českého statistického úřadu zaveden do více než dvou třetin obydlených bytů v Česku. Podle Asociace podniků teplárenské techniky by pak jejich majitelé museli investovat do přechodu na hybridní způsob vytápění částku pohybující se kolem 160 000 Kč. Odborníci ale upozorňují i na relativní hlučnost tepelných čerpadel a na jejich prostorovou náročnost.

Mohlo by vás zajímat: Poruch kotlů po uzavření kohoutů z Ruska přibývá, varují technici. Někteří viní plyn z Norska

O návrhu Evropské komise se vyjednává, jde zatím o pracovní verzi. Stejně jako v případě dalších podobných návrhů i v tomto případě hrají roli národní specifika a zájmy jednotlivých členů Evropské unie. Souhlasné stanovisko zatím přišlo od Německa, Francie, Dánska, Švédska nebo Belgie. Naopak Itálie a země střední a východní Evropy mají výhrady. Itálie například požaduje zachování kotlů na biopaliva.

Zdroj: Energy Monitor, TZB-info