Polský hrdina se infiltroval do Osvětimi, a dokonce i utekl. Hrůzné historky mu nikdo nevěřil

Witold Pilecki je jedním z největších polských hrdinů druhé světové války. Ačkoliv jeho jméno komunisté účelově vymazali z historických dokumentů i knih a snažili se ze všech sil, aby se na Pileckého zapomnělo, po pádu Sovětského svazu byl plně rehabilitován, in memoriam povýšen do hodnosti plukovníka a jeho příběh se stal všeobecně známým. Pileckého život by se dal popsat jako nikdy nekončící boj – nejprve proti bolševikům v rámci polsko-sovětské války, dále proti Němcům v začátcích druhé světové války a následně i proti Sovětům v poválečném období.

K tématu: Před 83 lety napadl Sovětský svaz Polsko, aby si ho rozdělil s hitlerovským Německem

Witold Pilecki se narodil 13. května 1901 a už od mládí byl společensky velmi aktivní. Zakládal nejrůznější spolky i tajné organizace a vstupoval do nich – jako například do tajné skupiny skautů ve Vilniusu, kde studoval, aby následně podobnou aktivitu sám inicioval v městě Orel v západním Rusku, kam se přestěhoval. Odtud už bylo blízko ke vstupu do skautské sekce polských obranných jednotek, ve které bojoval proti zmiňovaným bolševikům na prahu první světové války a následně se rozhodl pro vstup do pravidelné polské armády a narukovat do dalších bojů. Zúčastnil se bojů u Grodna, bitvy u Varšavy a hlavně se podílel na osvobození Vilniusu. Během první světové války byl oceněn dvěma Kříži za chrabrost, polským ekvivalentem německého Železného kříže nebo americké Stříbrné hvězdy.

Boje na všech frontách

V meziválečném období stihl dostudovat, složit poddůstojnické zkoušky a také založit rodinu, idyla Pileckých ale měla velmi rychle skončit s blížící se druhou světovou válkou. Krátce před jejím vypuknutím v létě 1939 byl coby příslušník a velitel jezdecké čety mobilizován a zapojil se do bojů už během německé invaze do Polska. Jeho jednotka úspěšně bojovala s Němci a v prvních týdnech války si připsala cenná vítězství, po zahájení iniciativ vycházejících z tajného paktu Německa a Sovětského svazu Molotov–Ribbentrop však polská armáda kapitulovala, Pileckého jednotka byla rozpuštěna a položila základ odbojovému hnutí.

Ještě před koncem roku 1939 založil Pilecký Tajnou polskou armádu, která byla jednou z prvních odbojových skupin na území tehdejšího Polska. Už o rok později čítala armáda přes 8 000 mužů a později byla začleněna do hierarchie Zemské armády. Bavíme se o skupinách, které posloužily jako operační základ Národních ozbrojených sil během Varšavského povstání v roce 1944, do většího boje se však mohla Zemská armáda zapojit už dříve. Nikdy se tak ale nestalo i přes obrovské nasazení Witolda Pileckého a jeho neuvěřitelné činy, kterými skrytě, ale velmi aktivně bojoval proti nacistům. Pilecký se totiž nechal dobrovolně zavřít do vyhlazovacího tábora v Osvětimi, aby velení předal informace o jeho chodu, případně přiměl spojence k osvobození.

Dobrovolník v Osvětimi

Dne 19. září vyrazil cíleně do ulic Varšavy v době pouličního zásahu, byl spolu s přibližně 2 000 lidmi zajat, následně vyslýchán a ihned poté deportován do Osvětimi. Coby vězeň s číslem 4 859 začal shromažďovat informace a předávat je polskému odboji s plánem zaútočit na tábor a jeho působení ukončit. V Osvětimi nakonec Pilecki strávil necelé tři roky, během kterých přirozeně pracoval v řadě skupin během obvyklého řádu tábora, ale současně s tím zorganizoval odbojovou skupinu Svaz vojenské organizace. Ta nejen shromažďovala a předávala informace, ale také zajišťovala mimořádné příděly jídel či ošacení a všeobecně se starala o zvýšení morálky dalších vězňů, které by bylo později možné využít během útoku na tábor.

25 May 1948 | Witold Pilecki was executed in Warsaw. A Polish soldier in 1920 & 1939 wars, volunteer prisoner of the German #Auschwitz camp, co-founder of camp resistance. He escaped in April 1943 & wrote a report about the crimes in the camp. https://t.co/RDn0HeCjVx pic.twitter.com/dbBzaLoFPl

— Auschwitz Memorial (@AuschwitzMuseum) May 24, 2023

Nikdy k němu ale nedošlo, a to ani po Pileckého útěku z tábora v dubnu 1943. Ačkoliv se mu podařilo to, co nezvládly statisíce jiných lidí, velení odboje nepřesvědčil k provedení akce. Nepodařilo se mu zlomit ani spojenecké velitelství v Londýně, které jeho zprávy o hrůzách páchaných v táboře považovalo za významně zveličené. A dohodnout se nedokázal ani se Sovětskou armádou, která se v roce 1944 nacházela v operačním rádiu kolem tábora, ale odmítla se do nebezpečného podniku pouštět. Zklamaný Pilecki se proto dál věnoval své činnosti v Zemské armádě a založil protikomunistický spolek NIE, který se měl připravovat na boj proti možné sovětské okupaci po skončení války. Během Varšavského povstání byl nicméně opět zatčen a vězněn až do konce války.

Nekonečný boj

Ihned po jejím skončení měl pro exilovou vládu Polska shromažďovat informace o stavu v zemi, zejména stran působení sovětských vojsk, čímž se přirozeně o několik let poté dostal i k odhalování válečných zločinů i zločinů proti lidskosti páchaných Sověty na Polácích v době aliance s Německem. V květnu 1947 však byl dopaden agenty Ministerstva veřejné bezpečnost a v rámci politického procesu usvědčen z řady vykonstruovaných zločinů. K některým z nich se přiznal – jako bylo právě ono shromažďování informací – odmítl však nařčení z příprav atentátů na představitele Ministerstva, k čemuž však nebylo přihlédnuto. Naopak, 15. května 1948 byl odsouzen k trestu smrti, který byl o deset dní později vykonán v Mokotovské věznici.

Po pádu režimu byla o Pileckém napsáno spousta knih, tou nejvýznamnější ale zůstává jeho vlastní svědectví z Osvětimi, kterému je přikládán obrovský historický význam. Objevily se i polské filmy a dokumenty, spolu s pomníky a dalšími připomínkami hrdinských činů tohoto vojáka.

Zdroj: A. Cyra - Dobrovolným vězněm v Osvětimi, NPR, Doomed Soldiers