Američané na jaderném zbrojení nešetřili. Jak vypadá raketové odpaliště za 6 miliard?

Američané se v době studené války velmi obávali jaderného konfliktu Zdroj: iStock

Spojené státy americké měly z potenciální jaderné války velké obavy. Proto se nebály do raketové výbavy investovat neskutečné peníze.

První raketa SM-68 Titan nastoupila službu v amerických ozbrojených silách roku 1961 a byla vystupňovanou odpovědí na sovětské zbrojení. Písmena SM v názvu znamenala strategy missile – strategická střela. To znamená, že se neplánovalo její použití ve vesmírném výzkumu, ale v pozemském zabíjení. Dvoustupňová raketa na speciální petrolej okysličovaný tekutým dusíkem byla vyzbrojena termonukleární hlavicí W-38.

Jaderná hlavice Titanu Zdroj: iStock

Zrod Titanu

Vývoj Titanu započal roku 1954. Američané dokonce zvažovali, že by raketa mohla být zasažena střepinou, proto byl její trup vyztužen žebry. Zvýšilo to sice váhu, ale zároveň i odolnost při přetížení během startu a schopnost nést těžší hlavici. Tento konstrukční prvek odlišoval Titan od Atlasu, rakety, na jejíž vývoj navazoval. „První Titan byl vyroben 17. června 1958 a první start následoval 20. prosince téhož roku (ovšem pouze první stupeň byl funkční, druhý byl nahrazen konstrukcí naplněnou vodou). Čtvrtý odpal pak dosáhl úspěchu – raketa 6. února 1959 proletěla plánovanou dráhu 300 mil. Úspěšné oddělení stupňů rakety pak proběhlo u šesté rakety v pořadí (raketa A-6, start 4. května 1959),“ píše Tomáš Berka na serveru valka.cz.

Jednalo se o skutečné Titány, první stupeň měřil 16 metrů a měl průměr 3,1 metrů, druhý stupeň o průměru 2,3 m měřil 9,8 metru. Pokud by došlo k válce, první útok by se bezesporu pokusil vyřadit z činnosti rakety, které by mohly odpovědět. Proto byla odpalovací sila pod zemí a měla monstrózní rozměry.

jaderná raketa Zdroj: iStock

Náklady 31,6 milionu dolarů

Nešlo jen o to schovat rakety před nepřítelem, ale i schovat je tak, aby byly v co nejkratší možné době schopné odpovědět na úder. Vybudování odpalovací základny není levná záležitost. Nejnižší nabídka na vybudování odpalovací základny předložená konsorciem podnikatelů zněla na 31,6 milionu dolarů (dnešních více než 6 miliard korun).

Rakety byly zařazeny pod 568. letku strategických střel a přestože ve videu vidíte sila z Larsonovy základny ve státě Washington, další čekala na svou chvíli v Lowry Air Force Base v Coloradu, Ellsworth Air Force Base v Jižní Dakotě, Beale Air Force Base v Kalifornii a Mountain Home Air Force Base v Idaho. Na svém vrcholu bylo 54 Titanů I v provozu od dubna 1962 do ledna 1965, tedy i v průběhu kubánské raketové krize. V lednu a únoru 1965 byly všechny rakety Titan I odstaveny a jejich úlohu převzaly modernější typy Titan II.

Pořad Zapomenuté megastavby sledujte každý středu večer na Prima ZOOM.