VIDEO: Churchillova tajná jednotka vynálezců dala vzniknout panu Q z Jamese Bonda

Plovoucí bomby, přilnavé granáty, magnetické miny nebo unikátní protitanková zbraň – to vše obvykle v horizontu několika týdnů a za pomoci salátových mís, kondomů a korků vyvíjela v Británii za druhé světové války tajná skupina vynálezců. Jednotka MD1 podléhala tak přísnému utajení, že se o její činnosti nedochovaly téměř žádné záznamy. Skupina inspirovala Iana Fleminga k vytvoření postavy pana „Q“, dodavatele aut, zbraní a další výbavy Jamese Bonda.

Premiérový dokument Churchillovy tajné zbraně si můžete pustit na Prima PLAY.

Proti německé válečné mašinerii, která měla za sebou intenzivní zbrojení, mohli Britové na začátku války postavit jen omezený a dosti zastaralý arzenál. V roce 1939 proto svedl Winston Churchill dohromady skupinu excentrických vynálezců. S nacisty bojovali s buldočí zarputilostí a vynalézavostí a programově porušovali veškerá pravidla, aby vytvořili nové účinné zbraně nikoliv v horizontu let, ale týdnů.

Byli jen dva, měli málo peněz, postrádali jakékoliv zdroje a výbušniny ukrývali v kartotéce

Základem (a po dlouhou dobu také jediným personálem) jednotky MD1, byli dva muži. Stewart Macrae vyvinul v první světové válce systém na shazování granátů z letadel. V meziválečném období pracoval jako editor populárně-vědeckého časopisu Armchair Science, ale po celou dobu toužil po návratu do zbrojního průmyslu.

Major Millis Jefferis, druhý excentrik malého týmu, měl od Winstona Churchilla jasné zadání: vyvinout zbraně pro menší operace, hlavně pro přepadové a diverzní oddíly. Předpokládalo se, že se budou hodit při invazi Němců do Anglie. Prvním počinem měla být magnetická mina.

Chcete minu? Potřebujete salátovou mísu a kondom

Šlo o zbraň, kterou by mohl plavec nepozorovaně připevnit na trup lodi. Oba vynálezci zvolili nekonvenční postup a k vytvoření rovného povrchu použili kovovou salátovou mísu s víkem. Po obvodu umístili magnety, které přilnuly ke kovu. Potřebovali jen roznětku, která nálož odpálí. Hledali něco, co se ve vodě rozpustí za danou dobu, aby měl žabí muž šanci uniknout. Takové zařízení ale dosud neexistovalo.

Během přemýšlení Macrae bezmyšlenkovitě cumlal anýzové kuličky, které se povalovaly všude v dílně. Uvědomil si, že se každá kulička v ústech rozpustí za stejnou dobu – a stejně tak tomu bylo i ve vodě bez ohledu na to, jaká byla její teplota a slanost. Skoupili tedy všechny anýzové kuličky v Bedfordu, čímž způsobili smutek mnoha místních dětí. Vytvořili ale roznětku složenou ze zápalníku s pružinou, kterou zajišťovala právě anýzová kulička.

Všechno muselo zůstat v suchu, dokud jste nechtěli minu odpálit. To se dalo provést pomocí kondomů. V Bedfordu tentokrát získali pověst sexuálních bohů, nicméně přísavná mina Mark I byla na světě. Za války jich byly vyrobeny tisíce.

Dalším vynálezem byla vodní bomba, která mohla volně plout po řece a až po nárazu explodovala. Na její vývoj stačily „týmu“ dva týdny. Po napadení Francie v květnu 1940 spustili Britové do Rýna 1700 těchto vodních bomb, které napáchaly rozsáhlé škody na lodích a mostech. Šlo o jednoznačný úspěch.

Následovaly další zakázky včetně té, která skupinu MD1 konečně proslavila. Británie potřebovala jednoduchou a levnou zbraň, která by rychle a efektivně zlikvidovala tank. Výsledkem byla „lepivá bomba“, zařízení, které se házelo na tank, aby se přilepilo k jeho pancíři a vzápětí vybuchlo. Úspěšné zkoušce byl osobně přítomen Winston Churchill a byl nadšen.

Zrození protitankové střely PIAT

Lepivé bomby ale byly vcelku křehké (jejich „útočná hlavice“ byla ve skutečnosti ze skla) a navíc invaze Němců do Anglie se nekonala. Naopak pro plánované vylodění spojenců v jižní Evropě chyběla účinná protitanková zbraň, která by si na dálku poradila s obávanými německými obrněnci.

Tak vznikl PIAT, v podstatě ruční minomet, uzpůsobený pro střelbu na rameni, vleže a dokonce i od boku. Jeho výhody byly zřejmé: zaprvé nevydával kouř, takže neprozradil polohu střelce. Dále byl přenosný a díky projektilu s kumulativní náloží i mimořádně efektivní proti všem typům německých pancéřů. V roce 1943 byl nasazen při invazi v Itálii s takovým úspěchem, že jej Kanaďané vyhlásili nejoblíbenější pěchotní zbraní.

Hraný dokument Churchillovy tajné zbraně najdete na Prima ZOOM.

(mih)