Hormuzský průliv má hlídat unikátní český radar. Dokáže sledovat 200 cílů a nedá se odhalit

Češi mají dlouhodobou tradici v konstruování výkonných pasivních radarů. První z nich (PRP-1 Kopáč) vznikl už v roce 1963 a mohl sledovat šest cílů. Ramona z roku 1979 zvládla dokonce 20 cílů.

Války

Americký neviditelný letoun sestřelila stará sovětská raketa, Srbové se mu vysmáli. Pilota hledalo 800 vojáků a policistů

Tamara a neviditelný F-117

Největší proslulost ale získal systém Tamara (Tesla Pardubice) z 80. let. Tento pasivní radar pracující v pásmu 0,8 až 18 GHz dokázal na vzdálenost přes 400 km sledovat až 70 cílů najednou, a to včetně těch „neviditelných“, tedy vybavených technologií stealth.

Na vlastní kůži se o tom přesvědčili Američané v roce 1999, když Jugoslávci pomocí Tamary zaměřili neviditelný bombardér Lockheed F-117 Nighthawk mířící na Bělehrad a raketou S-125 Něva/Pečora pocházející ze 60. let ho sestřelili. Jednalo se o jediný F-117 ztracený v bojové akci.

Na principy Tamary navázaly po roce 1989 modernější systémy Věra vyráběné nástupcem Tesly Pardubice, společností ERA. Tyto radiolokátory využívá jak česká armáda, tak civilní letiště v mnoha zemích světa. Věra dokáže s vysokou přesností stopovat až 200 cílů na vzdálenost 450 km a stejně jako její předchůdci pracuje v pasivním režimu.

Věda a technika

Flightradar24: Letadlo poškozené nad Grozným posádka bravurně ovládala jen pomocí motorů

Pátá generace pasivního radaru

Premiér Babiš ale v souvislosti s monitorováním pohybu lodí a letadel v oblasti Hormuzského průlivu mluvil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem o ještě novější, v pořadí už 5. generaci pasivního radaru. Nese označení DPET (Deployable Passive ESM Tracker) a na rozdíl od Věry dokáže kromě vzdušných sledovat i pozemní a námořní cíle. Je také výrazně pohyblivější – všechny komponenty radaru jsou umístěny na balisticky chráněných podvozcích Tatra 815 8x8 s hákovým nakladačem, což umožňuje rychlé rozvinutí i sbalení v těžkém terénu.

Systém DPET dokáže na vzdálenost až 400 km současně zachytit a sledovat 200 cílů, přičemž zvládne určit i konkrétní typ stroje. Systém tvoří čtyři anténní jednotky Vera-NG umístěné ve standardizovaných kontejnerech. Pátý kontejner obsahuje hlavní řídicí stanici (Main Processing Shelter), což je pracoviště operátorů. Minimální vzdálenost mezi centrální a bočními přijímacími stanicemi je kolem pěti kilometrů, maximální vzdálenost je asi 30 kilometrů.

Přečtěte si také: Největší a nejvýkonnější vrtulník ozbrojených sil USA unese stíhačku F-35. Je dlouhý jako dva kamiony

Války

Po 18 explozích málem vybuchlo 8 jaderných reaktorů. Video z letadlové lodi ukazuje ohnivé peklo s mnoha oběťmi

Radar žádný signál nevysílá a je tak pro ostatní zařízení neviditelný. Sám naopak monitoruje frekvenční spektrum v rozsahu 87,5 MHz až 18 GHz. Je schopen přijímat pulsní signály, které používají radary a datové linky, kontinuální signály typické pro drony, elektromagnetické rušiče a identifikační letecké systémy SIF/IFF a ADS-B.

Součástí kompletu jsou i dva terénní automobily Toyota Hilux s přívěsem, nafukovací stany a další vybavení, energii dodává elektrocentrála. Armáda ČR provozuje dva komplety, které v roce 2023 a 2024 převzal 532. prapor elektronického boje. Sloužit budou 10-15 let.

Mohlo by vás také zajímat: Babiš: K zajištění bezpečí v Hormuzu nabídne Česko radar. Premiér vysvětlil, kdy k tomu dojde

Systémem DPET ale vývoj českých pasivních radarů nekončí. V září 2025 podepsala armáda smlouvu o nákupu tří unikátních pasivních radiolokátorů PLESS (Passive Long-range ESM Surveillance System) opět od pardubické společnosti ERA. Má dohlédnout do 700 km a dokáže sledovat i cíle za horizontem. Z Čech s ním tak bude možné pozorovat třeba lodě plující po Baltském moři.

Zdroj: 53. pluk průzkumu a elektronického boje, CZ Defence

Video, které jste mohli minout: Nejmodernější válečná loď USA se umí perfektně schovat. Potom vytasí svůj ničivý arzenál