Příběh skutečného Bonda: Přežil nejhorší mučení nacistů a utekl i z koncentračního tábora

V knize Fredericka Forsytha Spis Odessa novinář Peter Miller vyhrožuje bývalému nacistovi mučením elektrickým proudem. Ten věděl, jaké to je, „neboť před dvaceti lety byl jedním z těch, kteří ve sklepení pod věznicí Fresnes na kaši rozmlátili ‚Bílého králíka‘, velitele peruti Yeo Thomase“. Yeo Thomas alias Bílý králík kupodivu není Forsythem vymyšlenou literární postavou, ale skutečným francouzským odbojářem a britským špionem, jemuž se poté, co v 61 letech zemřel, dostalo nekrologu i v New York Times.

Mohlo by vás zajímat: Nejslavnější ruští špioni: Čekala na ně smrt i život celebrity

Celým jménem Forest Frederick Edward Yeo Thomas se narodil roku 1902 v Londýně, ale už jako dítě se s rodinou přestěhoval do Francie, kde se skvěle naučil francouzsky. Sloužil jak v 1. světové válce, tak po boku Poláků v polsko-sovětské válce, která probíhala v letech 1919–1920. Právě v ní byl zajat a věznění se vyhnul útěkem, při kterém uškrtil sovětského strážného. Po vypuknutí války se hlásil k RAF, ale byl odmítnut. Proto se upsal ke službě v tajných složkách MI5 a díky své bezchybné francouzštině se stal adeptem na vysazení do země galského kohouta. Později se do služeb RAF dostal, nicméně už byl pevně „zaháčkován“ v síti tajných služeb.

Home of SOE agent Yeo Thomas in London https://t.co/Bmrg1j4MB1 @klaasm67 @WW2Talk @MilHistNow @WarfareMagazine pic.twitter.com/oZSucRgEP4

— Mcr Military History (@mcrmilhist) July 29, 2015

Ve spárech gestapa

Forsythova literární zmínka o nacistickém mučení se rovněž zakládá na skutečných událostech. Yeo Thomas se stal parašutistou a jako agent Special Operation Executive (SOE) byl několikrát vysazen ve Francii. Když pak cestoval ve vlaku, v němž probíhala šťára, měl si dokonce přisednout k proslulému „lyonskému řezníkovi“ Klausu Barbiemu, jenž byl za válečné zločiny proti lidskosti později odsouzen na doživotí, a prozrazení se vyhnout. Pokud je historka pravdivá, šlo o scénu, která by agentu 007 seděla jako přišitá.

Nakonec se zatčení, k němuž došlo kvůli zradě na stanici metra Passy, nevyhnul. Výslechy a mučení probíhaly v pařížském ústředí gestapa na Avenue Foch, kde byl opakovaně potápěn do ledové vody tak dlouho, dokud neztratil vědomí. Došlo i na pouštění elektrického proudu do genitálií. Mučení vydržel a prozradil jen sám sebe, resp. „přiznal“, že je sestřeleným pilotem RAF jménem Kenneth Dodkin.

Jistý čas strávil i ve Forsythem zmíněném vězení Fresnes. Forsyth sám v MI6 sloužil, takže není divu, že byl obeznámen s hrdiny „Organizace“ a dokázal jejich zkušenosti i postupy ve svých knihách využít.

Druhá světová válka

Nejodvážnější nacista byl Hitlerovým speciálním agentem. Trestu za válečné zločiny unikl

Zaměněná identita

Nacisté nakonec Thomase umístili do nechvalně proslulého koncentračního tábora Buchenwald. Když byla část jeho spoluvězňů popravena oběšením, zaměnil si identitu za jednoho mrtvého Francouze a utekl. Nacisté útěky z koncentračních táborů bytostně nesnášeli, neboť jednak dodávaly odvahu vězněným a jednak dokazovaly, že věznění „podlidé“ mají dost schopností a sil k tomu dostat se na svobodu.

Po zadržení byl jako Francouz poslán nikoliv zpět do Buchenwaldu, ale do tábora poblíž Marienburgu. Na samém sklonku války byl s dalšími vězni vlakem evakuován do Československa. Když měli být během zastávky pohřbeni zemřelí, opět utekl a byl chycen až po několika dnech pouhých 800 metrů od amerických linií. O několik dnů později znovu utekl a tentokrát, přestože byl těžce postižen úplavicí, se k Američanům spolu se skupinkou dalších uniklých spoluvězňů dostal. Do Paříže doputoval 8. května 1945, den před oficiálním koncem války.

Yeo Thomas se stal jedním z pouhých šesti agentů SOE, kterým byl udělen Jiřího kříž, vyznamenání za statečnost. Jde o nejvyšší britské vyznamenání udělované civilistům během války nebo v jiných extrémních situacích. Yeo Thomas zemřel 26. února 1964 ve věku 61 let a jeho popel je uložen v Glades of Remembrance na hřbitově Brookwood v Surrey. Příběh Bílého králíka se stal námětem několika knih a dočkal se i filmového zpracování.

Odkaz na obrázkovou licenci Wikimedia Commons.

Zdroj: The New York Times / The Guardian / Imperial War Museum