Seznamte se: tohle je největší vojenský hrdina dneška. Co udělal tak zásadního?

Víte, že Viktoriin kříž je nejvyšší britské vyznamenání udělované za mimořádnou chrabrost tváří v tvář nepříteli? Ono „tváří v tvář“ znamená, že šlo skutečně o život. A v případě paragána Joshe Leakeyho dokonce o několik životů.

Řeklo by se obyčejný desátník, takový "kanonefutr"

To, že vás mohou ve válce zabít, vojáci sice předpokládají, ale všichni doufají, že když už smrt vezme kosu do ruky, zamíří ostří na někoho jiného. Britský desátník Joshua Leakey se coby voják vrátil do Afghánistánu několikrát. Vyznamenání, které dostal za (podle jeho slov) „obyčejný den v práci, kdy se shodou okolností ocitl v jistý okamžik na určitém místě“, získalo od konce druhé světové války jen 15 lidí. Je třetím Britem, který získal toto nejvyšší vyznamenání za odvahu projevenou v Afghánistánu, ale na rozdíl od Jamese Ashwortha a Briana Buddyho se svého aktu vyznamenání dožil.

Předešlí dva příjemci Viktoriina kříže padli v boji. Jak probíhal onen „obyčejný pracovní den“, který měl v kalendáři datum 22. srpna 2013 a na mapě lokalitu v afghánské provincii Helmand? Hlídka složená z britský paragánů, amerických mariňáků a vojáků pravidelné afghánské armády, se dostala pod palbu nepřátelských kulometů a reaktivních granátometů. Během přestřelky byl postřelen americký kapitán a nutně potřeboval první pomoc. Joshua Leakey, do té doby v relativním střeleckém „závětří“, tedy nebyl aktuálně ohrožený, ale situaci viděl. Usoudil, že jeho místo je v boji a přes silně ostřelovaný svah doběhl ke zraněnému, jemuž poskytl nezbytné ošetření.

Následně znovu přeběhl svah a získal kulomet jímž zahájil odvetnou palbu, zatímco se nepřátelské kulky odrážely od jeho zbraně. Následně se ještě jednou vydal do ohroženého prostoru, aby kulomet dostal na vyvýšené postavení, odkud měla jeho střelba vyšší účinnost. Tímto přístupem se mu povedlo zvrátit ve prospěch spojeneckých vojáků bitvu, která se zdála být prohranou. Zmínka o střelách odražených od jeho zbraně se zdá být nadsazená, ale vyskytuje se i v samotném zdůvodnění udělení Viktoriina kříže. Pokud existuje nějaký „gen hrdinství“, tak bezesporu koluje v krvi rodiny, z níž J. Leakey pochází. Jeho vzdálený bratranec je totiž také držitelem stejného ocenění, které dostal v roce 1941 za hrdinství v boji s italskou tankovou jednotkou v dnešní Etiopii.

Je to zasloužené?

Ministerstvo obrany shrnulo jeho čin v návrhu na vyznamenání následovně: „Ač pod palbou a ve velmi nebezpečné situaci, vyběhl desátník Leakey třikrát do střelbou ohroženého svahu a zahájil evakuaci oběti. Znovu získal kulomet, jímž opětoval palbu. Jeho akce se ukázala jako zlomová a inspirovala spolubojovníky k novému odhodlání do dalšího boje. Jeho odvážný styl vedení výrazně překročil očekávání odvozené od jeho hodnosti. Svobodník Leakey jednoznačným převzetím iniciativy zabránil značným ztrátám na životech.“

„Každá medaile je vyrobena z bronzu ruských pušek ukořistěných při obléhání Sevastopolu během Krymské války, i když moderní výzkum naznačuje, že by mohlo jít i o kov čínských zbraní z různých historických epizod,“ rozebírá podrobnosti o materiálu, z nichž jsou medaile vyrobeny, britská BBC. Symbolika tohoto kovu má možná svou mediální hodnotu. Zato životy, které Leakey svým hrdinstvím zachránil, mají hodnotu víc než symbolickou – nestaly se jen další položkou na hřbitovním seznamu.

Text: Topi Pigul