13. ledna 2020 16:03

Krok po kroku: Jak proběhlo sestřelení ukrajinského boeingu nad Teheránem?

Ukrajinský boeing nad Teheránem sestřelila třímetrová raketa sovětského systému Tor M1 z 80. let. Jeho obsluha měla na reakci pár vteřin.

Zní to neuvěřitelně, ale opravdu se to stalo. Ukrajinský boeing se zkušenou posádkou, který 8. ledna 2020 brzy ráno odstartoval z Teheránu a mířil přes ukrajinský Kyjev do kanadského Toronta, sestřelila íránská vojenská raketa. A to bez toho, že by byl Írán bojovou zónou, bez omezení provozu ve vzdušném prostoru země a hlavně bez jakéhokoliv varování.

I když Írán nakonec pod tlakem důkazů převzal za sestřelení letadla se 176 lidmi na palubě zodpovědnost, o posledních minutách letu Boeingu 737-800 aerolinek UIA můžeme jen spekulovat – přinejmenším do doby, než budou analýze podrobeny černé skříňky letadla.

Raketa zleva!

Zkusme si to představit. Letadlo po startu z teheránského letiště Imáma Chomejního nabíralo standardním způsobem výšku a dosáhlo necelých 3000 metrů, když přišel úder. Normálně byste v tu dobu jako cestující žvýkali něco proti změně tlaku a možná po hodinovém čekání (let měl zpoždění) klimbali v sedadle.

Na zemi se mezitím odehrávalo drama. Jestli si myslíte, že někdo usnul, spadla mu hlava na ovládací pult a omylem vylétla raketa, jste na omylu. K odpálení střely země-vzduch systému Tor M1 je potřeba mnohem víc úkonů. Nakonec podívejte se sami:

Operátor, který si na radaru spletl dopravní letadlo (navíc vysílající neustále identifikační znak), měl na rozhodnutí údajně kolem deseti sekund. V tom případě se ale nikdo nesnažil potvrdit identitu cíle a o získání k povolení k palbě nemůže být ani řeč.

Vystřel a zapomeň

Raketu dlouhou necelé tři metry nad odpalovací zařízení nejprve vyhodí mechanický katapult, teprve pak dojde k zážehu paliva v motoru. K letadlu raketa při rychlosti kolem 800 m/s letěla asi 4 vteřiny, což obsluze na zemi prakticky nedávalo šanci jakkoliv reagovat. Některé rakety mají v sobě destrukční zařízení a lze je ovládat na dálku. Pokud operátor zjistí, že vypálil na špatný cíl, může takovou raketu navést na jinou trajektorii a buď ji nechat neškodně dopadnout na zem, nebo ji ve vzduchu na dálku odpálit.

Střela, která zasáhla ukrajinský Boeing, ale takové zařízení neměla. Šlo nejspíš o raketu „vystřel a zapomeň“, se kterou už se nedá po odpálení nic udělat.

Pokud si myslíte, že raketa stíhající velké dopravní letadlo prostě trefí trup a tím stroj „sestřelí“, jste na omylu. Většina protiletadlových raket poté, co dorazí do těsné blízkosti cíle (na pár metrů), odpálí hlavici, jejíž střepiny zasáhnou křídlo, motor a trup letadla. To znamená, že velké dopravní letadlo, k jehož sestřelení taková raketa vůbec není konstruovaná, může ještě nějakou dobu pokračovat v letu.

Něco podobného se stalo i v případě ukrajinského Boeingu. Ten totiž po zásahu změnil směr a zdánlivě se vracel k letišti. Na palubě v té době musela zavládnout naprostá panika. I kdyby byla porušena vzduchotěsná skořepina trupu, díky nízké výšce nehrozila prudká ztráta tlaku. Mnozí cestující tak museli zaregistrovat zásah a být si vědomi toho, že je letadlo vážně poškozené a míří k zemi.

Rakety v nevyžádané akci

V případě ukrajinského boeingu nešlo o první útok vojenské rakety proti civilnímu letadlu. V roce 1988 sestřelil raketový křižník USS Vincennes let íránských aerolinií číslo 655. Na palubě Airbusu SE A300 tehdy zahynulo všech 290 lidí.

Tragicky skončil v roce 2014 také let malajsijského Boeingu 777 nad východní Ukrajinou. Všech 298 lidí zahynulo, na vině byla raketa ruského protiletadlového komplexu Buk.

(mir)

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom

Posedlost sluncem

Dokumentární / Cestopisný / Historický / Kulturní a společenský