Ruská běluha a tajný výcvik kytovců jako námořních zbraní

Ruská běluha u finských rybářů v Norsku

Nejprve příběh v jedné větě trochu zamotejme, abychom ho následně mohli rozplétat. U norských břehů se k finské lodi připlula nakrmit běluha s popruhy, které se po sundání ukázaly být ruské. Nápis „majetek Petrohradu“ byl na popruhu, který mohl být původně určen k zavěšení kamer či zbraně. Ano, jde o spekulaci, nicméně takovéto pokusy o využití kytovců v armádní doktríně rozhodně nejsou ničím novým.

Kdo je to běluha

Běluha severní (Delphinapterus leucas) je ozubený kytovec z čeledi narvalovitých, pro kterého je typická bílá barva kůže. Dorůstá délky 4,5–6 metrů a jejho váha dosahuje 1900 kg. Pro laika lze běluhu poněkud nesprávně představit jako „bílého delfína“, kterého tvarem těla může připomínat. Jde o masožravce živícího se převážně rybami. Relativně běžná je v Severním ledovém oceánu, takže její výskyt u Norských břehů by neměl být až tak překvapivý. Ovšem postroj, který měla na sobě, byl jasným důkazem toho, že nějaký čas žila pod dozorem lidí. Zároveň i to, že se chovala ochočeně a nebála se lidí, tuto teorii potvrzuje.

Studená válka a delfíní (filmoví) vrazi

Ztráta delfína, byť dokonale vycvičeného, by bojovou jednotku přece jen mrzela méně, než stejně dobře vycvičeného potápěče. Jak Američané, tak Sověti (dnes Rusové) s největší pravděpodobností cvičili kytovce jako své zvířecí vojáky. Žádná strana se k programu moc nechce znát, byť ten americký už dlouho není žádným tajemství. K vyzvedávání předmětů, ať už ztracených během cvičení, či záměrně potopených (měřicí přístroje, cvičné zbraně) cvičila US NAVY i ploutvonožce. Takže lachtan nebyl jen kamarád a zvířecí maskot, ale normální člen jednotky se speciálním výcvikem.

Program nazvaný U.S. Navy Marine Mammal Recovery System je v rámci vojenského výzkumu vlastně vykopávkou. Zlatá šedesátá, čímž jsou myšlena 60. léta minulého století, prospívala nejen dětem květin, tedy antimilitantně naladěným hippies, ale i výcviku lachtanů kalifornských (Zelophus californianus). Ti mají oproti delfínům celou řadu výhod. Od menší spotřeby ryb až po možnost života na souši. To ale neznamená, že by se necvičili i delfíni, konkrétně delfíni skákaví (Tursiops truncatus) Armáda se snažila využít jejich extrémně vyvinutého sonaru a použít je v místech, kde by lidmi vyrobený radar nebo sonar selhával. Takovým místem jsou například zaplněné přístavy.

Zatímco US NAVY svůj program přiznala a odtajnila (a následně se potýkala s vlnou negativních reakcí, které mimo jiné vyvolal film Den delfína z roku 1973, kde měli být delfíni použiti jako atentátníci na amerického prezidenta), Sověti k podobnému kroku s otevřeností informací nesáhli. I proto je běluha, která dezertovala z ruských služeb, podezřelá z vojenského výcviku. Seriózní britský deník The Guardian zmiňuje Rusko jako zemi, která si nedávno, v roce 2016, pořídila 5 delfínů pro vojenské účely v ceně zhruba 536 tisíc korun. Text: Topi Pigula