Ptačí chřipka jako zbraň: kdo ji použije první?

Přední světové vědecké kapacity včera vyhlásily konec moratoria na výzkum mutantních forem smrtícího viru H5N1 ptačí chřipky, který se může přenášet přímo mezi savci, tedy i lidmi. Podle agentur tím oživili obavy před jeho zneužitím jako biologické zbraně na mezinárodním poli.

Vědci přitom sami dobrovolně zastavili práci před rokem kvůli obavám z bioterorismu. V časopisech Nature a Science ale nyní ubezpečili, že výzkum má pokračovat v nejbezpečnějších laboratořích zemí, které s dalším zkoumáním souhlasí.

Vědci proti vědcům

Dokument podepsalo 40 výzkumníků z USA, Číny, Japonska, Británie, Nizozemska, Kanady Itálie a Německa. Výzkum tak prý může pokračovat například v Nizozemsku, ale zatím stále ne ve Spojených státech, kde tomu brání legislativní překážky.

Dosavadní studie ukázaly, že zmutovaný virus H5N1 se může přenášet vzduchem mezi fretkami, které bývají používány jako model pro zkoumání toho, jak by se chřipkové viry mohly chovat u člověka. Ptačí chřipka se přenáší na člověka jen zřídka a pouze při přímém styku s nakaženou drůbeží. Má však potom vysokou úmrtnost - nepřežije ji přes polovinu nakažených. Nepřenáší se nicméně zatím vzduchem a ne z člověka na člověka.

Experti se obávají, že by zmutovaný virus ptačí chřipky přenosný vzduchem z člověka na člověka mohl vyvolat pandemii horší, než byla vlna španělské chřipky. Ta si v letech 1918 až 1919 vyžádala 20 milionů až 40 milionů obětí.

ČTK