Proč chtěli Američané dobýt Měsíc tak rychle?

Před 55 lety vytyčil americký prezident John Fitzgerald Kennedy pro svou zemi velký cíl. Ve svém památném projevu 25. května 1961 vyhlásil program Apollo, jehož výsledkem mělo být přistání Američanů na Měsíci. "Jsem přesvědčen, že tento národ si může stanovit za cíl vyslat člověka na povrch Měsíce a dopravit jej bezpečně zpět na Zemi dříve, než uplyne toto desetiletí," řekl tehdy Kennedy.

Američtí vědci a technici přitom v té době doháněli náskok Sovětského svazu, který v dubnu 1961 vyslal do vesmíru prvního člověka – kosmonauta Jurije Gagarina. Projekt Apollo realizovaný Národním úřadem pro letectví a vesmír (NASA) stál kolem 25 miliard dolarů a zaměstnával 400 000 lidí. Hned na počátku ho postihlo neštěstí. Apollo 1 bylo zničeno požárem ještě na rampě, zahynuli tři astronauti. Několik následujících letů proto bylo bezpilotních.

Ale již po osmi letech z floridského Mysu Canaveral odstartovala posádka kosmické lodi Apollo 11, jež se nesmazatelně zapsala do dějin dobývání vesmíru. Trojice astronautů – Neil Armstrong, Edwin Aldrin a Michael Collins – se vydala k Měsíci a 21. července 1969 na měsíční povrch vstoupila poprvé lidská noha.

Nakonec se v letech 1969 až 1972 na Měsíc podíval tucet astronautů a projekt Apollo zůstává dodnes jedním z největších úspěchů amerického vesmírného programu.

ČTK