Pod ostrovem Mauricius byl objeven „ztracený kontinent“

„Ztracený kontinent“ objevil tým geologů pod vedením Lewise Ashwala z Wits University, který nový kontinent pokřtil jako Mauritia. Odborníci dospěli k závěru, že tropický ostrov Mauricius ve skutečnosti sedí na vrcholu potopeného, několik miliard let starého kontinentu. Nová studie byla publikována v zahraničním vědeckém magazínu Nature Communications, která dále uvádí, že Mauritia byl vytvořen v době, kdy se Indie odtrhla od Afriky. Podle Ashwala jsou jeho další části roztroušeny na dně Indického oceánu, na čemž se výrazně podílel rozpad tzv. superkontinentu Gondwana, který stál za vznikem území dnešní Afriky, Austrálie, Indie, Jižní Ameriky a Antarktidy. „V současné době studujeme rozpad kontinentů s cílem porozumět geologické historii planety,“ prozradil vedoucí studie Ashwal.

Zirkon – „zlato“ geologů

Vše začalo na ostrově Mauricius, kde odborníci aplikovali analýzu sopečných hornin. Na tamních plážích postupně našli velké množství zirkonu, které porovnali s okolní horninou ostrova. Srovnáváním dospěli k jednoznačnému závěru – zirkony staré nejméně 3 miliardy let nepochází z ostrova Mauricius, který je starý maximálně 9 milionů let. „Skutečnost, že jsme našli zirkony takového stáří, dokazuje, že jsou mnohem starší než původní materiál ostrova Mauricius,“ osvětlil Ashwal. Prastarý nález na relativně mladém ostrově vědce utvrdil, že Mauricius sedí na vrcholku potopeného kontinentu Mauritia. Zirkon je pro vědce nesmírně cenný, protože obsahuje značné množství kovových prvků uranu, thoria a olova. Z nich pak dokáží vědci sestavit bohatý geologický záznam, jehož historii i přesně datují. Zirkon představuje pro geology jakýsi zlatý důl podobně jako je kosterní nález užitečný pro antropology.

Závěr odborníků naznačuje, že největší podíl na „zmizení“ Mauritia má území dnešní Indie a Madagaskaru, která se začala vlivem působení silných gravitačních polí od sebe vzdalovat; Mauritia se protáhl, až se nakonec úplně odtrhl. K potopení Mauritia došlo zhruba před 84 miliony let a jeho místo za několik desítek milionů let obsadil ráj dnešních dovolenkářů Mauricius. „Tyto kontinenty se chovaly jako plastelína, když se protáhly, staly se tenčími a rozdělily se od sebe,“ poznamenal Martin Van Kranendonk z University of New Wales v Austrálii.

Dříve posměšky, dnes uznání

Za objevením kontinentu Mauritia může náhoda. První zmínky sahají do roku 2008, kdy se Ashwal a několik dalších spolupracovníků vydalo do domovského Johannesburgu. Celá výprava si udělala krátkou zastávku na tropickém ostrově Mauricius, kde se namísto plážového povalování pustila do zkoumání tamních hornin. Jeden z kolegů pak navrhl otestovat některé sopečné horniny na přítomnost minerálů. K radosti všech byly nalezeny zirkony staré více než 1,970 milionů let. Později se nadšení vědci se svým objevem pochlubili i ostatním geologům, od kterých se ale dočkali spíše posměšků nežli uznání. Vědcům byla možnost přítomnosti dávného kontinentu vyvracena s velkým skepticismem. Členové akademické komunity přisuzovali přítomnost prastarých zirkonů na ostrově Mauricius větrům, oceánským proudům, nebo dokonce samotné objevitele osočovali z toho, že zirkon na místo zanesli na svých botách. Posměšky jsou ale nyní zapomenutou křivdou, neboť aktuální objev Ashwalova týmu je zcela nezpochybnitelný.

Text: Petr Smejkal