Pevnost Přemyšl v Haliči zažila tvrdý boj. 11 000 Čechů skončilo v Rusku

Třetí největší pevnost Evropy byla svědkem tvrdých bojů. Vojáci snědli 13 000 koní, 11 000 Čechů skončilo v Rusku

Anabáze: Sibiří ve stopách legionářů – Počátky legie

Pád největší pevnosti východní fronty vehnal v roce 1915 do ruského zajetí 11 000 Čechů. V carově říši vytvořili základ československých legií.

Obří rakousko-uherská pevnost Přemyšl v Haliči byla třetí největší pevností Evropy a přezdívalo se jí Verun východu. Jejím úkolem bylo chránit přístupy ke karpatským průsmykům a hned v úvodu první světové války se stala místem mimořádně tvrdých bojů.

Ruská armáda nastoupila hned v úvodu první světové války do prudké ofenzivy

Pevnost Přemyšl byla jednou z největších v Evropě

9 Zobrazit galerii

Příslušníci 1. střeleckého pluku České družiny

Dělostřelectvo 1. střeleckého pluku v boji u Zborova

9 Zobrazit galerii

Ruská armáda nastoupila hned v úvodu první světové války do prudké ofenzivy Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz

Pozůstatky pevnosti Přemyšl Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz

Pevnost Přemyšl byla jednou z největších v Evropě Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz

Příslušníci 1. střeleckého pluku České družiny Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz

Dělostřelectvo 1. střeleckého pluku v boji u Zborova Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz

Česká družina se začala v Rusku formovat už v srpnu 1914 Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz

Česká družina přechází u Brodů rusko-rakouskou hranici Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz

Legionáři používali zbraně původní ruské armády, dostaly ale i tisíce japonských pušek Arisaka Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz

Druhá a třetí rota 6. střeleckého pluku před odjezdem do bitvy u Bachmače Zdroj: Profimedia.cz/ČTK

Ruská armáda nastoupila hned v úvodu první světové války do prudké ofenzivy Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz

Pozůstatky pevnosti Přemyšl Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz

Pevnost Přemyšl byla jednou z největších v Evropě Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz

Příslušníci 1. střeleckého pluku České družiny Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz

Dělostřelectvo 1. střeleckého pluku v boji u Zborova Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz

Česká družina se začala v Rusku formovat už v srpnu 1914 Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz

Česká družina přechází u Brodů rusko-rakouskou hranici Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz

Legionáři používali zbraně původní ruské armády, dostaly ale i tisíce japonských pušek Arisaka Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz

Druhá a třetí rota 6. střeleckého pluku před odjezdem do bitvy u Bachmače Zdroj: Profimedia.cz/ČTK

Přečtěte si také: Legionáři zatápěli Rudé armádě obrněnými vlaky, letadly i loděmi. Jejich malá flotila pokořila slavný ruský ledoborec

Rakušané začali stavět pevnost na nejzazším východě své říše za Krymské války v roce 1854. Vztahy s Ruskem se ale poté zlepšily a z plánovaných 41 opevnění jich nakonec bylo dokončeno jen 19. I tak tvořily v létě 1914 pevnost Přemyšl tři prstence opevnění narychlo posílených o systém zákopů, ubikací mužstva a dělostřelecká postavení.

Rusové útočí

Na konci srpna 1914 zahájila ruská armáda úspěšnou ofenzívu, během níž se jí podařilo pevnost poprvé oblehnout. V těžkých bojích zde v říjnu 1914 padlo na 10 000 Rusů a 4000 Rakušanů, carská armáda ale musela ustoupit. V listopadu v důsledku nové ofenzivy ruská vojska znovu zatlačila rakousko-uherské jednotky na západ a pevnost Přemyšl byla obklíčena podruhé.

Pevnost se ocitla hluboko v ruském zázemí a nebylo ji možné nijak zásobovat. Uvnitř bylo uvězněno více než 120 000 mužů včetně nejméně 11 000 Čechů, kterým v zimě 1914–1915 rychle docházely zásoby. Nakonec bylo poraženo a snězeno 13 000 koní, ani to ale nestačilo. Rusové navíc do března 1915 dobyli vnější prstenec opevnění a morálka obránců prudce klesala.

Za této situace se velitel posádky generál Hermann Kusmanek von Burgneustädten pokusil o průlom, byl ale se svými muži zatlačen zpět. Zbývalo poslední řešení. Už 19. března začala posádka pálit dokumenty a ničit děla a o tři dny později se 119 000 vojáků vzdalo Rusům. Měsíc poté si přijel dobytou pevnost prohlédnout car Mikuláš II.

Mohlo by vás také zajímat: Sto dnů, které otřásly Ruskem. Legionáři před 105 lety ovládli magistrálu. Masarykovi navzdory

Česká družina

Jak připomínají tvůrci českého dokumentu Anabáze: Sibiří ve stopách legionářů vysílaném na Prima ZOOM, přispěl příliv českých zajatců z obsazené pevnosti Přemyšl k významnému posílení české družiny, která se jako zárodek budoucích československých legií v Rusku zformovala převážně z volyňských Čechů už v srpnu 1914. Družiníci byli nejprve přidělováni v malých skupinách k ruským jednotkám jako průzkumníci, rychle se ale osvědčili a velení carské armády z nich nakonec vytvořilo kompaktní jednotku v počtu 2225 dobrovolníků.

Zdroj: Vojenský historický ústav, Československá obec legionářská