5 nejlepších nových technologií podle americké armády. Jak změní budoucí válečné konflikty?

V souvislostmi s moderními vojenskými technologiemi se velmi často mluví o chytrých bombách s takovou přesností zásahu, že jsou schopné proniknout do objektu záchodovým okénkem. Jenže americká armáda pracuje na mnohem sofistikovanějších projektech, byť prozatím nejsou plně využitelné v praxi.

Army Research Into Artificial Muscle Nanomotors for More Effective Robots on the Future Battlefield https://t.co/bGTU77knpN via @SciTechDaily1 #robots #robotics #Military pic.twitter.com/nKU6pMqTNo

— CMS Bill (@wsgellman) October 10, 2019

1) Plastové svaly

Mysleli jste si, že Terminátoři budou kovoví? Zatím to vypadá, že budou spíše plastoví. Nebo alespoň jejich svaly. Výzkumné středisko americké armády se spojilo s A&M University-Florida State University College of Engineering s cílem zjistit, jak plastová vlákna pracují, jsou-li zkroucená do pružiny a zdali mohou mechanicky nahradit svaly. Kupodivu se ukázalo, že ano, příčemž plastové svaly dokáží vyvinou sílu, jež je schopná ve spolupráci s kovovými komponenty pohánět bojové jednotky. Pokud se tedy říká se, že dobyté území není dobyté, pokud na něj nešlápla bota mariňáka, dost možná, že ona bota bude obutá na plastové noze.

2) Bioreceptory do uniforem

Cílem tohoto projektu je monitorování aktuálního zdravotního stavu vojáka v poli. „Armáda bude muset být adaptivnější, expedičnější a bude mít téměř nulovou logistickou poptávku, zatímco bude optimalizovat výkon jednotlivce v mnohostranných provozních prostředích,“ řekl Matt Coppock, chemik a vedoucí týmu pro rozvoj bojových schopností americké armády Army Research Laboratory. Ze slin či krve se dají diagnostikovat markery určující, jaký výkon je voják ještě schopný podat či co mu chybí. Správně diagnostikovaný zdravotní stav tak mimo jiné dokáže předem určit riziko vyčerpání či kolapsu.

In October 2019, researchers at Johns Hopkins Applied Physics Laboratory @JHUAPL designed a flexible #Li-ion battery that is incombustible. Read more about this development @ https://t.co/g8SXmoBiXA pic.twitter.com/DThtPBufmh

— Energy And Power | GVR (@gvrenergy_power) November 4, 2019

3) Nehořlavé baterie

Moderní výzbroj potřebuje obrovské množství energie, přičemž současné baterie nesou při poškození riziko samovznícení. Nové vysokoenergetické „vodní“ lithium-iontové baterie toto riziko eliminují. Tyto vysokoenergetické baterie jsou odolné vůči drsnému zacházení a bezpečné při poškození, k němuž v bojových podmínkách nikdy není daleko. Tradiční lithium-iontové baterie se vznítí, protože elektrolyt v baterii je často hořlavá organická sloučenina citlivá na teplotu. Vodní lithium-iontové baterie tento problém řeší tím, že jako elektrolyt pro baterii používají nehořlavé rozpouštědlo na bázi vody.

4) 3D tisk ultra silné oceli

Slévárny a kovárny sice na věčnost neodejdou, ale nová 3D technologie tisku oceli násobně rozšíří možnosti výroby ocelových částí. Pomocí metody zvané Laser Powder Bed Fusion 3-D tiskárny selektivně roztaví prášek do matrice a následně potáhne konstrukční desku dalšími vrstvami prášku, dokud není díl kompletní. Konečným výsledkem je kus oceli, který vypadá jako tradičně kovaný, ale má složité konstrukční prvky, které by žádná tradiční metoda výroby nemohla vytvořit, a je asi o 50% silnější než cokoli komerčně dostupného.

3D Natives The US Army transforms a steel alloy to 3D print ultra-resistant parts: A team of researchers from the U.S. Army Combat Capabilities Development Command Research Laboratory says they have adapted a custom-made steel… https://t.co/dmO88A0Pjj #News Via @3Dnatives_en pic.twitter.com/uj5aAUPuEb

— Bradley Jon Eaglefeather (@bjeaglefeather) March 7, 2019

5) Detektor lidského zájmu

Výzkumníci americké armády vyvinuli detektor lidského zájmu, který dokáže určit, kam se lidé dívají, a dekódovat jejich mozkovou aktivitu. Monitorováním mozkových vln vědci sledují nervové reakce a hodnotí, co zachycuje pozornost vojáka mezi nesčetnými podněty v nebezpečných prostředích, kdy je ohrožen. Podobné výzkumy se věnují i oblasti virtuální reality. Vědci tvrdí, že to povede k lepšímu situačnímu povědomí o bojišti, umožní velitelům přijímat lepší rozhodnutí a nakonec zlepší schopnost vojáka spolupracovat s budoucími agenty na bázi umělé inteligence. Otázkou zůstává, jak moc vojáci budou chtít, aby jejich nadřízení věděli, nač právě myslí, na co se soustředí a čemu věnují pozornost.