Nejdrsnější vojáci dějin: Seržant York – pacifista, který vybil půlku německé armády

Alvin Cullum York byl tím, čemu se v Americe říká vidlák: nejstarší syn z 13 dětí chudého kováře, který do školy chodil jen devět měsíců. O to víc času trávil nad biblí, ale také rvačkami po barech a hospodách. Ničím nevynikal a nebýt toho, že Amerika vstoupila do I. světové války, asi by o něm nikdy nikdo neslyšel.

Jenže válka začala, Američané do ní vstoupili a rázem potřebovali zástupy vojáků, kteří by nasazovali své životy za vlast. Měl mezi nimi být i mladý Alvin Cullum York. Když se dozvěděl o tom, že musí do armády, odmítl narukovat – ve formuláři uvedl jako důvod náboženské důvody a odpor vůči násilí. To ale tehdy braly úřady jen jako výmluvu, a tak York do armády musel. Stejně ale protestoval u svých velitelů, že bojovat nechce, zabíjet jiné lidi je totiž proti jeho náboženskému přesvědčení. Nakonec na něj ale jeho velitel vyzrál: šikovně připravenými citáty z bible Yorka přesvědčil, že bojovat má smysl.

17 mužů proti desítkám kulometů

Už o pár dní později se mu York odvděčil. Když se jejich jednotka dostala na podzim 1918 do německého obklíčení u Chatel-Chéhéry, byl York jedním ze 17 mužů, kteří se nabídli, že prorazí. Němci Američany ostřelovali z několika kulometných hnízd, přičemž palba byla řízena z velitelství za německými liniemi. Hned na začátku výpravy se ale všechno hrozně pokazilo: německé kulomety smetly během pár vteřin celou polovinu americké jednotky. York měl najednou nejvyšší hodnost – a v čele sedmi statečných před ním zůstal absurdní úkol. A tak začal střílet.

Do deníku si později zapsal: „Kulomety střílely všude kolem, Němci křičeli rozkazy – nic podobného jsem za celý svůj život neslyšel. Neměl jsem ani čas se krýt, tak jsem po nich začal pálit. Přitom jsem na ně křičel, že jim nechci ublížit.“ Není jasné, kolik nepřátel York přesnou palbou zabil, ale během pár desítek sekund se 30 Němců za kulomety odmlčelo. Pak ale na Yorka zaútočilo ze zákopu šest Němců ozbrojených bodáky. Protože jeho entfieldka už byla prázdná, sáhl po pistoli (Colt 45) – a opět střílel zcela přesně. Všech šest zastřelil dřív, než se k němu stačili dostat na dosah. Celou dobu přitom volal, že nechce zabíjet.

Do pocitů Němců se jen těžko vciťuje, ale když se z bezpečných kulometných hnízd vynořily siluety sedmi Američanů, museli být pořádně vyděšení. Je pravdou, že morálka německých jednotek v této fázi války už nebyla kdovíjak vysoká, takže už nepotřebovali moc, aby úplně zpanikařili. A přesně to se stalo. Němci začali odhazovat zbraně a vzdávat se. Netrvalo dlouho a k americkým jednotkám se vydal podivný průvod: sedmička po zuby ozbrojených amerických vojáků v čele s Alvinem Yorkem vedla 132 německých vězňů…

Díky Yorkovu odvážnému zákroku se podařilo Američanům obsadit strategicky důležitou vlakovou trať Decauville; byl to jeden z mnoha kroků, které pomohly rozdrtit německý odpor ve Francii. York byl za svůj hrdinský čin povýšen a dostal řadu vyznamenání. Vše však bral i nadále se stále stejnou skromností. „Bylo to dílo něčeho většího než člověk,“ odpovídal novinářům. Po návratu z bojiště odmítal jakoukoliv publicitu i možnost, aby na ní vydělal. Za peníze, které dostal na odměnách, založil nadaci na podporu lepšího vzdělávání chlapců z jeho rodného Tennessee…