Kus Anglie pod hákovým křížem: Churchill Normanské ostrovy vyklidil, Hitler je okupoval pět let

Normanské ostrovy jsou součástí Britského impéria, což mělo v roce 1941 velkou propagandistickou hodnotu, jíž si samozřejmě velice cenili Hitler a Goebbels. Ti se domnívali, že pokud se jim podaří vsunout nohu do dveří Britského impéria, bude to jedno z nejúžasnějších propagandistických vítězství všech dob.

Ostrovy, které nikdo nebránil

Ostrovy ležící v Lamanšském průlivu asi 22 kilometrů od pobřeží Normandie nebylo v té době možné bránit vojenskými prostředky, a dokonce i britský bojechtivý premiér Winston Churchill musel přijmout strategická fakta a dát rozkaz ke stažení ostrovní posádky. Britská veřejnost o tom nebyla informována, netušili to ani Němci.

Pro ostrovany to bylo špatné znamení, strach se šířil po ulicích. Přibližně 23 tisíc obyvatel odplulo na palubě posledních lodí do Anglie – to byla čtvrtina všech ostrovanů.

První útok ostrovy zažily 28. června 1940, když se k Normanským ostrovům blížily tři německé bombardéry. Měly napadnout přístav v Saint Helier na Jersey a také v Saint Peter Portu na Guernsey. Když se otočily zpět, zůstalo mezi troskami ležet 44 mrtvých ostrovanů. Všichni civilisté.

O tři dny později se k ostrovům blížila další německá letadla. Tentokrát to byly transportní letouny Junkers 52. Prvního července přistály na malých letištích na Guernsey a Jersey.

„Pět letadel s přibližně třiceti Němci přistálo na letišti. Jen tak. Žádná střelba. Nic, prostě nic, co by je zastavilo. I když si matně vzpomínám, že na letiště někdo nahnal nějaký dobytek, ale to nepomohlo,“ popisuje obsazení ostrova Guernsey tehdy desetiletá očitá svědkyně.

Atlantický val

V roce 1942 již byla invaze do Anglie nereálná a Hitler se po útoku na Sovětský svaz rozhodl opevnit západní hranici své nové říše. Tak vznikl Atlantický val, v jehož středu se ocitly Normanské ostrovy. Na ostrovy byly dopraveny tisíce ruských zajatců, aby zde budovali opevnění.

To, jak se ostrovy postupně proměnily v obří pevnost a co z ní můžeme vidět dodnes, sledujte v první části nové dokumentární série Válečné projekty Třetí říše dnes ve 21.00 na Prima ZOOM.

V září 1942 pak shromáždila německá okupační správa na 2000 civilistů z Guernsey a Jersey a deportovala je do tábora v jihoněmeckém Biberachu. Šlo o odvetu za německé civilisty, kteří byli po spojenecké invazi do Íránu deportováni do Austrálie.

Spojenecká invaze do Francie 6. června 1944 silně opevněné ostrovy zcela minula. Německá posádka o velikosti divize mohla vylodění v Normandii jen přihlížet a zároveň si utáhnout opasky – vylodění zcela odřízlo obyvatele ostrovů i německou posádku od jakéhokoliv zásobování.

Hladoví Němci

Během několika týdnů postihl Normanské ostrovy silný nedostatek potravin, léků, pohonných hmot a jakéhokoliv zboží. Němci začali jíst své koně, Britové zase své psy a kočky. Porážce unikla jen stáda skotu – Němci a ostrované se dohodli, že je ušetří, takže děti budou mít mléko.

Teprve koncem prosince 1944 připlula na ostrovy loď Červeného kříže Vega. Její náklad byl jen pro civilní obyvatelstvo, Němci odešli s prázdnýma rukama. Jejich potravu dále tvořily kopřivy a slávky nasbírané na útesech, stříleli také racky.

Německá posádka o síle 25 000 vojáků se na Normanských ostrovech udržela až do 9. května 1945 – izolovaná a polomrtvá hlady. Britové je po kapitulaci odvezli do zajateckých táborů v Anglii, v roce 1948 se pak mohli vrátit zpět do Německa.

(mih)