Nacisté v Americe: Dozorce John Demjanjuk poslal tisíce lidí na smrt, zaměnili ho s ještě horším vrahem

John Demjanjuk byl zdánlivě obyčejný automechanik pracující u společnosti Ford, který měl rodinný domek v Clevelandu, tři děti, navštěvoval kostel a na sousedy byl milý. Prostě přistěhovalec, který se snažil stát řádným občanem. Všichni si mysleli, že – podobně jako v případě tisíců jiných – šlo o ekonomického migranta. Změna nastala v roce 1977, poté, co jeden z izraelských vyšetřovatelů snažících se vypátrat ukryté nacistické zločince ukázal jednomu z přeživších album fotografií.

Byli na nich podezřelí, kteří byli cílem vyšetřování. Nešlo jen o Němce, ale i další osoby různých národností, kteří nacistům v rámci holokaustu vědomě sloužili a pomáhali. Na jednom ze snímků byl i Feodor Fedorenko, níže postavený nacistický dozorce v Treblince, u něhož vyšetřovatelé doufali, že bývalý vězeň jeho identitu potvrdí. On však místo toho ukázal na zcela jiný portrét a konsternovaně řekl: „Tento muž byl v Treblince a obsluhoval plynovou komoru. Jmenoval se Ivan. Říkali jsme mu Ivan Hrozný.“ Mužem na fotografii byl onen hodný automechanik z Clevelandu.

Ivan Hrozný

John Demjanuk (rodným jménem Ivan Mykolajovyč Demjaňuk) se narodil 3. dubna 1920 v ukrajinské Kozjatyni. Když Hitler navzdory smlouvě o neútočení napadl Sovětský svaz, byl Demjanjuk povolán do Rudé armády a v její uniformě byl na Krymu Němci zajat. Od této chvíle se jeho život zcela převrátil. Přežil pobyt v táboře určenému sovětským zajatcům a následně se dobrovolně přihlásil jako dozorce do koncentračního tábora. Jeho první stanicí byl tábor Trawniki, kde probíhal výcvik, a následně působil jako dozorce v koncentračních táborech Majdanek, Sobibor a Flossenbürg. A právě odtud si ho onen přeživší, který ho poznal na fotce, pamatoval.

„Do plynových komor naháněl vězně se šavlí a olověnou trubkou v ruce. Cestou usekával mužům uši a ženám uřezával ňadra. Občas nutil vězně, dospělé i děti, aby spolu vykonávali pohlavní styk – ještě předtím, než je se svým kolegou Nikolajem nacpali do plynové komory. Poté odešel po schodech dolů do strojovny známé jako „Ivanova zóna“. Tam nahodil naftový motor a naháněl do komory plyn, dokud křik vězňů nevystřídalo mrtvolné ticho,“ píše Eric Lichtblau v knize Nacisté ve službách USA.

Záměna osob

Když americká loď USS General W. G. Haan (AP-158) o délce 159 m dorazila 9. února 1952 k molu v New Yorku, vezla mimo jiné i emigranty z válkou poničené Evropy. Ivan Demjanjuk si změnil jméno na anglické John a o pouhých 6,5 roku později se stal naturalizovaným Američanem. Dne 26. srpna 1977 však proti němu vzneslo ministerstvo spravedlnosti v Clevelandu žalobu s tím, že pracoval v Treblince jako Ivan přezdívaný Hrozný. Vyšetřování ale ukázalo zvláštní časovou souvislost. Podle dokumentů musel být Demjanjuk alias Ivan Hrozný na dvou místech zároveň. V Treblince a Sobiboru.

Eliah Rosenberg, který Demjanjuka na fotografii označil za Ivana Hrozného, se spletl. Jednalo se o muže jménem Ivan Marčenko, který skutečně v Treblince sloužil a doopravdy se jednalo o muže se zrůdně sadistickými sklony. Později se ukázalo, že došlo k záměně osob a Demjanjuk byl Marčenkovi neuvěřitelně podobný. V Sobiboru ovšem skutečně sloužil a stál zde za likvidací tisíce lidských životů.

Zatykač z Německa

Když vyšly najevo Demjanjukovy zločiny v Sobiboru, Německo na něj vydalo zatykač a Američané ho zbavili občanství. Vypadalo to, že boží mlýny spravedlnosti melou sice pomalu, ale nemelou naprázdno. Dne 12. května 2009 byl letecky deportován ze Spojených států amerických do Německa a přesně za dva roky, 12. května 2011, byl odsouzen k pěti letům vězení. I přesto, že se podílel na masovém vyhlazování, do vězení nenastoupil, omluvou měl být jeho vysoký věk. Zemřel v požehnaném věku 91 let v pečovatelském ústavu v Rosenheimu.

ZDROJ: Eric Lichtblau, kniha Nacisté ve službách USA