4. března 2022 06:00
Adam Vala

Přehled jaderných zbraní: Kolik raket má která země a kdo svůj arzenál tají

Jaderný arzenál světa se opět dostává do hledáčku lidí po celém světě. Ačkoliv se množství zbraní v průběhu let snižovalo, najdeme jich napříč státy tisíce.

Probíhající válka na Ukrajině dává nad rámec nezměrné lidské tragédie pocítit i mladším generacím, jak se žije ve stínu obav z jaderného konfliktu světových velmocí. Období studené války je minimálně v tomto ohledu zpátky, a ačkoliv jsme ještě několik kroků od zavedení branné výchovy, instrukcí o sáčcích připevněných gumičkou na zápěstí a skákání nohama napřed k epicentru výbuchu, rozhodně není od věci si připomenout, kdo jaderné zbraně vlastní a kolik jich ve skutečnosti má.

Většinu jaderných zbraní má Rusko a USA

Skloňování Ruska coby mocnosti s největším počtem jaderných hlavic je na místě. Podle údajů Stockholm International Peace Research Institute z listopadu 2021 disponuje ruská federace 6 257 jadernými zbraněmi, druhé Spojené státy mají k dispozici 5 500 hlavic a třetí Čína 350. Celkem se na naší planetě nachází 13 080 jaderných zbraní, z nichž 9 600 může být použito pro vojenské účely a zbylé jsou v nejrůznějších fázích rozebírání a demontáže.

Čísla ovšem nelze interpretovat se stoprocentní přesností, neboť ne všechny země disponující jadernými zbraněmi podepsaly smlouvu o jejich nešíření. Smlouva z roku 1968 přišla na popud Sovětského svazu a Spojených států, jejichž představitelé se vzájemně dohodli na deeskalaci vzájemného konfliktu a začali se snižováním stavů jaderných zbraní. Jen pro představu, v té době se takový arzenál obou zemí počítal na desítky tisíc, což bez ohledu na aktuální stav v Evropě znamená, že smlouva měla smysl a výrazné omezení jaderných zbraní zvýšilo bezpečnost ve světě.

Úspěch smlouvy o nešíření jaderných zbraní

Smlouva o nešíření jaderných zbraní přitom není jediným regulačním nástrojem, dalším je dohoda New Start, na základě které je absolutní číslo počtu jaderných zbraní zahrnutých mocností ještě omezováno. Z celkového počtu 6 257, resp. 5 500 hlavic Ruska a Spojených států, je ve skutečnosti rozmístěno na obou stranách méně než 1 500, což ještě výrazněji podtrhuje význam popisovaných smluv. Nejsou to však jen neustále skloňované Rusko a Spojené státy. Do množiny států, které oficiálně přiznávají svůj jaderný program, patří ještě Čína, Francie a Velká Británie.

Zbylé země se pohybují z pohledu regulačních smluv v šedé zóně. A ačkoliv otevřeně přiznávají, že jadernými zbraněmi disponují, konkrétní čísla je nutné brát s určitou rezervou. Řeč je o Indii, Izraeli a Pákistánu, které mají odhadem 156, 90 a 165 jaderných zbraní. Čísla ovšem bývají odvozována podle předpokládaného množství štěpného materiálu, jako je obohacený uran nebo plutonium, které mohly dané státy vyprodukovat. V případě Izraele je navíc nutné zmínit, že tato země dosud neprovedla jediný jaderný test. Na rozdíl od Indie, která odpálila jadernou bombu v roce 1974, ale i Pákistánu, který obdobným způsobem testoval v květnu 1998. Přesto je ale pravděpodobné, že Izrael i kvůli svému umístění a probíhajícím konfliktům jadernou zbraň vyvinul, byť zřejmě jenom jako prostředek k zastrašení.

Problematické odhady

Zřejmě nejproblematičtější zemí v těchto souvislostech je Severní Korea. Ačkoliv byla původně součástí skupiny států, které podepsaly smlouvu o nešíření jaderných zbraní, v roce 2003 z ní vystoupila. Šlo o jednostranné vypovězení dohod, které ostatní země oficiálně neakceptovaly, Severní Korea ale dál jedná nezávisle na této smlouvě a počet jejích jaderných zbraní je nejasný. Opět se vychází z pravděpodobného množství štěpného materiálu a skutečnosti, že Severní Korea má několik zařízení pro jeho výrobu. Odhadem by tak mohl diktátorský režim disponovat 40–50 jadernými hlavicemi, o jejich spolehlivosti se ale vedou dlouhé debaty.

A zapomínat nakonec nesmíme ani na Írán a Sýrii, které s největší pravděpodobností zahájily v uplynulých letech svůj jaderný program. Nelze však s určitostí říct, že dospěl až k vytvoření konkrétní zbraně. Írán je vyšetřován dlouhé roky ze strany světových mocností, ale zatím nejsou k dispozici žádné prokazatelné výsledky. A Sýrie zřejmě spolupracuje se Severní Koreou, nespolupracuje s vyšetřovateli a nejbližší důkaz, že se o něco v tomto ohledu pokouší, přinesl izraelský útok na zařízení, kde mělo docházet k obohacování uranu.

Adam Vala

Adam Vala

Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom