Faser – zbraň ze Star Treku našla své místo v americké armádě
Už je na spadnutí doba, kdy každý americký mariňák nafasuje svou vlastní laserovou pušku. Ovšem tato zbraň není určena k zabíjení. Neudělali někde američtí „soudruzi“ fatální chybu?
K čemu jinému než k zabíjení slouží střelná zbraň? Ať už laserová, nebo na klasické střelivo, ať už samopal, nebo automatická puška, vždy je jejím primárním cílem likvidace živé síly protivníka.
S laserovými zbraněmi lidstvo laškuje už více než půl století, ostatně laserové zaměřovače jsou ve výzbroji už dávno. Kdo by z filmů neznal červenou tečku na padouchově či klaďasově čele, jež signalizuje, že stačí malé zachvění prstu na spoušti, a jeho příběh už nebude mít pokračování? Když jde laserem přesně zamířit či navádět bomby, proč by nešlo samotným pulzním světlem i přesně zasáhnout? Samozřejmě, že to jde, problém je v nabíjení, tedy dostatečné kapacitě baterií, a naopak v co nejmenší váze.
Ale řešení už je na světě a jmenuje se PHaSR (Personnel Halting and Stimulation Response). Jde o zcela jiný kalibr, pokud se v případě střelby světlem vůbec dá mluvit o kalibru, než „faser“ používaný v epizodách Star Treku už v roce 1966. Star Trek je fantazie, fikce, která vždy předbíhá skutečnost. Reálný vývoj laseru v sedmdesátých letech minulého století byl ještě v plenkách.
„První laserová zbraň spatřila světlo světa v roce 1968, kdy firma AVCO Everett postavila plynový laser na bázi CO2 s výkonem několika stovek kilowattů. Podle neoficiálních zpráv byl tento laser schopen již v roce 1969 zničit terčový letoun,“ psal Martin Tůma v příspěvku Dar přítele Lasera. Postupem času se kvalita těchto zbraní zlepšovala, ale nevýhodou stále zůstávalo napájení. Baterie přece jen něco váží a zabírají místo. Dnes už se tento typ výzbroje zmenšil z přístrojů, které bylo nutno vozit na autech, ve futuristicky vypadající zbraně o velikosti, kterou unese a může obsluhovat jediný voják. A světe div se, vypadají jako ty „startrekovské“. PHaSR „střílí“ na dvou frekvencích, zasažený je oslněn, pacifikován, ale nikoli zabit. Zatím se jedná o prototyp vyvíjený a neustále vylepšovaný na letecké základně Kirtland Air Force Base v Albuquerque v Novém Mexiku (USA), konkrétně v Laser Division of the Air Force Research Laboratory’s Directed Energy Directorate.
Blíží se doba laserová
Doba, kdy bude mít každý voják svou osobní laserovou zbraň, se pomalu blíží. Spojené národy sice sepsaly Protokol o oslepujících laserových zbraních (Protocol on Blinding Laser Weapons), s nímž souhlasila naprostá většina zemí světa a v němž se mimo jiné praví, že „je zakázáno používat laserové zbraně, jejichž bojovou funkcí je způsobit permanentní slepotu“.
Jenže jak historie ukazuje, jakákoli konvence se ve válce stává jen a pouze kusem papíru. Podle informací americké armády je PHaSR nesmrtící, a dokonce nezpůsobuje trvalou ztrátu zraku, ale bylo by naivní se domnívat, že i takovéto zbraně nejsou vyvíjeny. Laser už byl úspěšně odzkoušen jako zbraň funkční, schopná sestřelení rakety, což se mimo jiné ukázalo i v praxi. V únoru 2010 USA sestřelily balistickou střelu laserem z letadla. Takže zabít může, ale oslepit nesmí.
Topi Pigula